Belgická death metalová jistota doprovázená hned dvěma mladými, ale výraznými americkými spolky z deathcorového mraveniště – tak měl vypadat pondělní večer v pražském klubu Chmelnice. Již po cestě jsem si pokládal otázku, zdali by této akci neslušel spíše rodinnější prostor strahovské sedmičky a odpověď mi dala velmi stroze zaplněná Chmelnice, kde jsem se i dozvěděl, že počet kapel ten večer bude omezen na pouhé dvě. Kalifornský uragán THE ACACIA STRAIN z nevyjasněných příčin z plánovaného tour odpadl.

Koncert tedy odstartovali deathcoroví SALT THE WOUND z Clevelandu a rozhodně se nejednalo o nějaký odfláknutý předkrm. Vynikající nasazení, prdel trhající kytarové riffy a spousta energie. To byly hlavní charakterové znaky setu, který u mne lehce zastínil i hlavní hvězdu večera. Vokalista Matt Wessoly byl neustále v pohybu nejen svým tělem, ale i hlasovými rejstříky, které používal. Hrálo se hlavně z aktuálního alba "Carnal Repercussions", které kapela vydala minulý rok. Hned na počátku setu se pod scénou objevila hrtska mosherů, kteří vydrželi do konce setu. Na jeden vál dokonce proběhla malá hostovací akce s publikem u mikrofonu a k mému překvapení nebyli fanoušci pozadu s barvou hrdelních kreací a dokonce ani se znalostí textu. Na pódiu zaujala nejvíce asi postava baskytaristy Brooklyna, která téměř dosahuje váhy úctyhodných stopadesáti kilogramů. Kupodivu mě velmi potěšil i zvuk, který na Chmelnici nebývá nejlepší. Ještě snad o chlup lepší pak měli řezníci z ABORTED.

Ti nastoupili velmi záhy. Sestava kapely sice nepatřila zdaleka k těm nejpůvodnějším, neustále se v kapele míhají nové tváře, ale mě osobně to nevadilo. Naopak. Rád jsem v ní viděl xicht baskytaristy JB, který hraje například v DR.DOOM a stejně tak i dalších členů, kteří foukli ABORTED nový svěží vítr do plachet. Set jednoho z nejvýraznějších extrémních spolků z Belgie měl o poznání metalovější feeling a to jak v hudbě, tak v projevu kapely. Svencho běhal z jedné strany scény na druhou jako nervózní lev a bylo vidět, že z nedostatečné návštěvnosti si hlavu nedělá. Ba naopak, o to víc na pódiu řádil a to se dá říci i o ostatních členech kapely. Kytasita Sebastien Tuvi skvěle doplňoval hlavní vokál, jeho téměř na zadek sahající vlasy byli skvělým materiálem pro vlasovou vrtuli, která se v klubu s vzrůstající teplotou opravdu dala použít jako bezdrátový větrák. Atmosféra byla sice komorní počtem lidí, ale vřelá a pochvalu si rozhodně zaslouží i stoupající zvuková kvalita klubu Chmelnice.