OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Odpovědné osoby z Relapse records tahají z ohně další svá želízka. Švédští mladíci INEVITABLE END se své šance chopili skutečně s vervou a po dvou demonahrávkách připravili velmi zdařilý a svěží debut. Kdo sleduje ediční politiku amerického vydavatelství, tak má jistě představu o žánrovém rozpětí jeho současného katalogu. Když škrtneme položky sludge a některý z hc klonů, tak nám zůstane moderní death metalové šílenství, které na značce Relapse už více než dobře předvádějí Němci OBSCURA. Kvarteto ze země tří korunek tak symbolicky svým mladickým zápalem představuje zajímavý doplněk ke zkušenému pojetí borců ze země našich západních sousedů.
Že se ve svém snažení nehodlají jakkoliv upejpat, dokáže hned nekompromisní nástup do titulní „The Severed Inception“. Na desce zároveň i úvodní skladba má především demonstrovat skutečnost, že Švédové, ač měli na svém kontě doposud pouze dvě demonahrávky, nebudou žádní vyjukaní nazdárci, kteří by museli „juniorským“ entusiasmem eliminovat všechny ostatní nedostatky. Ty by se samozřejmě především v určité uniformitě a absenci výraznější vlastní tváře na jejich debutu určitě našly, ale zdatná instrumentace a ohromný vnitřní náboj pramenící z velmi silového hudebního pojetí vše bohatě kompenzují. INEVITABLE END do toho skutečně vlítnou s pořádnou vervou a než se posluchač stačí jakž takž rozkoukat, už ho mají ve své pasti. Nátlakový styl, který praktikují hned od samého začátku v sobě implikuje patřičně zdivočelou rytmiku a početnou záplavu tu zběsile krkolomných, tu zase co do agresivity mírnějších riffů, které jsou předkládány s důrazem na poskytnutí delšího časového prostoru na jejich vstřebání. Tyto s železnou pravidelností vytvářejí propletence vzájemně kooperujících kytarových vláken, které častokráte z monoliticky působících zvukových nárazníků přecházejí do vlídnějších poloh v podobě některých melodických náznaků. Těch však v hudbě INEVITABLE END příliš mnoho nehledejte. Tihle chlapíci jsou v první řadě vyznavači nelítostného moderního technického death metalu, ve kterém není příliš mnoho prostoru pro pozitivní emoce.
Je sice pravda, že „The Severed Inception“ snad s výjimkou závěru „Fistborn Of All Dead“ není příliš o nějakém důrazu na melodie, ale na druhou stranu například oproti takovým BENEATH THE MASSACRE působí tato kolekce ještě značně lidským dojmem. INEVITABLE END sice nepřetržitě útočí do plných, ale nenechávají se strhnout k přehnaným exhibicím a, ač to vyzní značně diskutabilně a především jako klišé, tak přeci jen mnohem častěji myslí i na posluchače a poskytují mu dostatek možností se v jejich hudbě zorientovat. Ne tedy, že by pojetí výše zmiňovaných Kanaďanů mělo být předmětem kritiky, ale v kontrastu s filozofií, jež byla zvolena v případě recenzované nahrávky švédských mladíků, to poslouží jako dobrý příklad porovnání dvou různých přístupů v rámci jedné žánrové škatulky.
Nějak se pomalu ale jistě začínám opakovat, ale nedá se svítit. V Relapse mají letos nadmíru dobrý rok. Několik i na našem serveru pochvalně recenzovaných nahrávek to jednoznačně potvrzuje. Do jejich zástupu patří i tento vysokotlaký hrnec plný energické metalové muziky. Já vím, že nikterak originální, či invenční, ale na druhou stranu zatraceně svěží a explozivní.
Další podařená a steroidama napumpovaná technická death metalová smršť.
8 / 10
Andreas Gerden
- vokály
Marcus Bertilsson
- kytara
Emil Westerdahl
- basa
Joakim Malmborg
- bicí
1. The Severed Inception
2. Dreamsight Synopsis
3. Embracing The Origin
4. Persevering Incitement
5. Collapse In Reverse
6. Distorted
7. Firstborn Of All Dead
8. Apprentice Luminous Acquaintance
9. The Art Of Corruption
The Oculus (2011)
The Severed Inception (2009)
Reversal (demo) (2006)
Inevitable End (demo) (2004)
super debut, pohodová muzička...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.