PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hudební podstatu a nosné mechanismy amerického tělesa CLUTCH tu před třemi lety popsal velmi pěkně a výstižně (v recenzi na „Robot Hive / Exodus”) letos hodně hibernující Noisy. Od vydaní zmiňovaného alba uplynuly již čtyři roky, které kapela rozhodně neprolenošila a mezi několika koncertními záznamy stačila představit v roce 2007 svoji osmou a hodně povedenou řadovku „From Beale Street To Oblivion”.
Aktuální zářez spatřil světlo světa v polovině letošního července a čtveřice hromotluků z východního pobřeží, která má zkušenosti s různými vydavateli (včetně Columbia a Atlantic), si ho dopřála na vlastním labelu Weathermaker Music. Velmi pěkné digipackové provedení jenom dokazuje, že pánové vzali věc za poctivý konec. Novinka, jak je u marylandských dobrým zvykem, opět nabízí další možnou variantu pro téma zvané retro-rock. Hudební nálady a vyznění jednotlivých desek skupina nemění nijak rapidně a radikálně, ale téměř vždy se jim daří udělat nějaký krok, nebo alespoň několik málo krůčků jinam. Nejinak je tomu i u recenzované „Strange Cousins From The West”, i když první dvě písně nesoucí se v hodně svižném tempu jakoby trošku mátly tělem a vyvolávaly ducha alba předešlého. Zvláště pak druhá v pořadí, hezky skočná „Struck Down”, přinášející i nesměle podsamplované, avšak krásné kytarové vyvrcholení. Další a asi poslední opravdu rychlejší vál „Freakonomics” je provázen nervní kytarou a hodně zajímavou prací bicmena. Většina skladeb se však povětšinou ubíra ve středním tempu.
CLUTCH letos vsadili na ryzí syrovost stoner rocku promíchaného se změkčujícimi blues ingrediencemi, z nichž se odpařuje atmosféra prohulených amerických barů a nekonečných highways. Nejlepším příkladem tohoto vydařeného paktu je „Minotaur”, jenž upoutá krásnou diskuzí kytary a basy komentovanou zpěvem v několika polohách. Na novince oproti předešlým albům asi nejvíce překvapí téměr stoprocentní absence doprovodných kláves. Mně se je podařilo, s lupou v uchu, vystopovat v písni „Witchdoctor”, kde jemně dokreslují valivou mysteriozní atmosféru. Při výčtu velmi zajímavých skladeb musím určitě na prvním místě zmínit třetí šlehu v pořadí, pod krycím názvem „50,000 Unstoppable Watts”. A to nejen díky tomu, že je brána jako pomyslný neoficiální singl a byl k ní vykonspirován i klip, ale hlavně proto, že disponuje nebezpečnou rockovou třaskavinou, vybuchující při aktivovaní rozbušky zvané refrén „Anthrax, Ham Radio And Liquor“. Skladba je navíc obmotána zápalnou šňůrou spletenou z několika povedených kytarových motivů, jež určitě figurují na seznamu podezřelých vyzváněcích melodií pro mobilní telefony ostrých hochů z virginského Langley. Dále, pod číslem čtyři, najdeme „Abraham Lincoln” intenzivní žalozpěv s výmluvným textem oblečeným do temné waltzové róby.
Album samotné si určitě zaslouží další širší ohledání, což už bych nechal na posluchačích, které tímto hned vyzývám k velké trpělivosti. Poslech novinkového disku není žádné rande s lehce povolnou rockovou děvkou (nemyšleno vyloženě negativně). Vnady a půvaby tu jsou skryté v srdci a duši hudebníků, nikoliv vystavené na odbiv na vrstvě povrchního, líbivého, groovy make-upu. CLUTCH mě oslovili před devíti lety. Dosud jsem rád, že jsem jejich hudební volání vyslyšel, za což jsem byl i odměněn dlouhodobým přísunem kvalitních alb, včetně aktuálního.
Je to paráda, lehnout si na záda nebo zajít na koncert a nechat se pohltit takovýmto rockem!
8,5 / 10
Neil Fallon
- kytara, zpěv
Tim Sult
- kytara
Dan Maines
- basa
Jean-Paul Gaster
- bicí
1. Motherless Child
2. Struck Down
3. 50,000 Unstoppable Watts
4. Abraham Lincoln
5. Minotaur
6. The Amazing Kreskin
7. Witchdoctor
8. Let a Poor Man Be
9. Freakonomics
10. Algo Ha Cambiado
11. Sleestak Lightning
Sunrise On Slaughter Beach (2022)
Book Of Bad Decisions (2018)
Psychic Warfare (2015)
Earth Rocker (2013)
Strange Cousins From The West (2009)
From Beale Street To Oblivion (2007)
Pitchfork & Lost Needles (2005)
Robot Hive / Exodus (2005)
Blast Tyrant (2004)
Slow Hole To China (Rare and Unreleased) (2003)
Live At The Googolplex (2002)
Pure Rock Fury (2001)
Jam Room (1999)
Pitchfork (CD reedice) (1999)
The Elephant Riders (1998)
Impetus EP (1997)
Clutch (1995)
Transnational Speedway League: Anthems, Anecdotes & Undeniable Truths (1993)
Passive Restraints EP (1992)
Pitchfork 7'' (1991)
Datum vydání: Pondělí, 13. července 2009
Vydavatel: Weathermaker Music
Stopáž: 45:41
Produkce: CLUTCH & J. Robbins
Na „Strange Cousins From The West“ znějí Američané CLUTCH ještě víc retro než jsem od nich byl zvyklý z předchozích desek, a to i navzdory tomu, že zde nenajdeme žádné hamondky a ani na předešlých počinech nezřídka slyšitelné paralely ke kapelám jako DEEP PURPLE nebo THE CULT se nezjevují tak křiklavě. CLUTCH si prostě dál valí svůj hutný bigbeat založený na dřevním rock’n’rollu. Ale v jejich podání to stále funguje a skladby nezní přespříliš zastarale, i když to co skupinu, kromě vlastního hudebního obsahu, posouvá hluboko do retra je i zvuk, který se třeba ve srovnání s deskou „Robot Hive / Exodus“ poněkud plošší. CLUTCH za celou svou historii disponují jednou důležitou devizou, a to že každé jejich nové album je jiné a zcela osobité. Nejinak je tomu i se „Strange Cousins From The West“. Je to deska plná nápadité rockové klasiky s velkým podílem bluesové hravosti. I tentokrát je dost důvodů si jejich počin poslechnout.
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.