PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ten, kto trpezlivo čaká, bude v pravý čas odmenený. Tvrdia to najväčšie súčasné ikony nemeckej pop kultúry v úvode svojho nového albumu a my im veru nemáme dôvod neveriť. Zvlášť, keď je práve skladba „Rammlied“ parádnou salvou, trieštivosťou a ničivou silou v ničom nezaostávajúcou za pamätnými otváracími delovkami ako „Wollt Ihr Das Bett In Flammen Sehen?“ alebo „Mein Herz Brennt“. Pravý čas teda nastal na jeseň roku 2009. RAMMSTEIN prichádzajú s novým albumom a ten hlása, že láska je tu pre všetkých.
Práve jej najrôznejšie patologické podoby tvorili vždy podstatnú časť textov nemeckej industriálno-metalovej stálice. Čo sa páči, to je dovolené – ako sa spieva v novej sado-maso hymne „Ich Tu Dir Weh“. Celkom očakávane je tu aj Lindemannov pohľad na tému rakúskych pivníc – atmosféra skladby „Wiener Blut“ je fakt nechutne strašidelná. Nové texty však dokážu byť aj odľahčenejšie. V „Haifisch“ sa napríklad dozviete, prečo je more slané a ako to, že nie je vidno žraločie slzy (nemčinárov tu tiež poteší dômyselná práca so slovesom halten). Prvý singel z nového albumu je nanešťastie až príliš uvoľnený – s „Pussy“ to RAMMSTEIN jednoducho prestrelili. Kladne sa dá hodnotiť snáď len marketingový prínos tejto neskutočne stupídnej záležitosti. Jej videoklipom Berlínčania s prehľadom urobili zo všetkých šok-rockerov nesposlušné detičky cikajúce na pieskovisku. Škoda, že jej audio podoba s debilným refrénom je časom ďaleko za hranicou počúvateľnosti.
Aj v poradí šiesty radový album je vydareným zásekom v kvalitatívne nezvyčajne vyrovnanej diskografii nemeckých hviezd. Za asistencie siedmeho člena kapely, švédskeho producenta Jacoba Hellnera vznikla kolekcia kompozícií, v ktorej si každý nájde to, čo sa mu na RAMMSTEIN vždy páčilo a páči aj do týchto dní. Razantné pochodové hymny, choré texty, precítené balady (čarovná „Jar v Paríži“ je jasným kandidátom na jeden zo singlov a videoklipov) – všetko zabalené v luxusnom modernom zvuku. Kým predchádzajúce štúdiovky, „Reise, Reise“ z roku 2004 a vydarená zbierka nevyužitých demonahrávok „Rosenrot“ o rok neskôr, pôsobili ucelenejším a celistvejším dojmom, novinka je oveľa pestrejšia a uvoľnenejšia. Prekvapia pomyselné návraty k prvým dvom albumom, keď sa ešte len tvoril typický štýl RAMMSTEIN, ktorý vo svojej dokonalosti zachytáva opus magnum „Mutter“ a tiež intrumentálne a aranžérske chuťovky (najmä pán Schneider pekne čaruje so svojími bicími).
Najdôležitejšie samozrejme je, že nechýbajú silné skladby. Na chystanom mamuťom turné po veľkých športových halách (doma v Berlíne napríklad štyri večery v rade) po jasnej otváračke „Rammlied“ z nového albumu určite zahrmí minimálne päť či šesť kúskov. Nie, „Liebe Ist Für Alle Da“ nie je v žiadnom prípade lacnou zámienkou na zárobkové koncertné turné. RAMMSTEIN sa aj na tomto albume postarajú o hodnotný poslucháčsky zážitok. A aby toho nebolo málo, fotograf Eugenio Recuenco sa zhostil vizuálnej podoby albumu v prudko zaujímavom štýle – ako keby Jan Saudek fotil orgie Markíza de Sade.
Aj v poradí šiesty radový album je vydareným zásekom v kvalitatívne nezvyčajne vyrovnanej diskografii nemeckých hviezd. Za asistencie siedmeho člena kapely, švédskeho producenta Jacoba Hellnera vznikla kolekcia kompozícii, v ktorej si každý nájde to, čo sa mu na RAMMSTEIN vždy páčilo a až do týchto dní páči.
8,5 / 10
Christoph Doom Schneider
- bicie
Doktor Christian Lorenz
- klávesy
Till Lindemann
- spev
Paul Landers
- rytmická gitara, sprievodné vokály
Richard Z. Kruspe
- sólová gitara, sprievodné vokály
Oliver Riedel
- basgitara
1. Rammlied
2. Ich Tu Dir Weh
3. Waidmanns Heil
4. Haifisch
5. B********
6. Frühling In Paris
7. Wiener Blut
8. Pussy
9. Liebe Ist Für Alle Da
10. Mehr
11. Roter Sand
Zeit (2022)
Rammstein (2019)
Rammstein: Paris (live) (2017)
Liebe Ist Fur Alle Da (2009)
Völkerball (live) (2006)
Rosenrot (2005)
Reise, Reise (2004)
Pinkpop 2002 (live) (2002)
Mutter (2001)
Live Aus Berlin (live) (1999)
Sehnsucht (1997)
Herzeleid (1995)
Vydáno: 2009
Vydavatel: Universal Music
Stopáž: 46:06
Produkce: Jacob Hellner & RAMMSTEIN
Studio: Sonoma Mountain Studio Estate
Po nezáživném "Reise, Reise" a příjemně melodickém nadechnutí v podobě "Rosenrot", zamířili RAMMSTEIN na sinusoidě vlastní tvorby opět mírným směrem dolů. Kapela tentokrát lehce rekapituluje, značně přitvrdila, avšak cit pro vtíravé melodie si zachovala. Přes mocný zvuk a bombastickou produkci u mě však album postrádá to hlavní - kvalitnější kompozice. Trochu překvapivě tak můžeme mezi nejlepší a nejzábavnější skladby zařadit často omílanou "Pussy", která i přes svou jednoduchost na posluchačovy emoce značně zabírá...
Logický (ú)krok východoněmeckých těžkotonážníků. Hudebně se vracíme do historie, k říznému diktátu kytar a menšímu podílu klávesových a orchestrálních vychytávek. Beranidlo se hutně zakusuje do posluchače, přičemž neztrácí nadhled a smysl pro recesi, který si na minulých deskách obstojně vypilovalo. Právě to je pro mne klíčovým faktorem. Z hudební složky jsem byl místy rozpačitý, ale texty a celková atmosféra udělaly z "Lásky pro všechny" lásku i pro mě. Sice takovou lehce platonickou, každopádně lascivní "Pussy", demoliční šanson "Frühling In Paris" či drsný ramm-folk "Roter Sand" patří k vrcholům diskografie německého tělesa. Navíc se jedná o desku výjimečně vyrovnanou, kde mě jen máloco nudí (nejvíce asi bezduché struhadlo "Mehr"). I při zvýšené míře přímočaré tuposti působí RAMMSTEIN inteligentně a vyspěle... To se počítá.
RAMMSTEIN sú späť s materiálom, ktorý sa nebojím označiť ako silný. Elementy nadhľadu, energie, zábavy a pestrosti síce presahujú hudobný rámec, ktorým album disponuje, no to bolo v konečnom dôsledku u Nemcov vždy tak. S "Pussy" to prestrelili predpokladám presne tak ako chceli (hudobne aj textovo) a hľadať veľké umenie za zvyškom nemá zmysel. V konečnom dôsledku to beriem trocha vážne, trocha s nadhľadom, trocha s humorom a opäť to prekvapivo baví. Veľmi vydarený album, ktorý sa určite radí do širšej špice vrámci diskografie kapely.
U mě velká velká spokojenost.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.