Debut mladé strakonické crossoverové úderky OVERSIGHT v sobě mísí prvky olschoolového hardcore, thrashe, punku i rockových aranží. Nejtypičtějšími znaky „Sweet Insanity“ jsou neurvalý, obhroublý, nekultivovaný projev zpěváka Jakuba a výrazně dominující a skvěle zvládnuté basové linky, které tvoří to nejzajímavější a nejdynamičtější, co je na albu ke slyšení. Vokály střídají povětšinou polohu, která balancuje na pomezí melodického projevu v omezeném intonačním manévrovacím prostoru a štěkaného řevu – výsledek je neučesaný až punkově rebelský. Přitom se však najdou místa, která jsou velmi povedená a dotažená – paradoxně jsou to ta, kde je pouze čistý vokál. Například v netradiční komorní poloakustické skladbě „Dreams Won´t Come Thru...“ je Jakub po pěvecké stránce asi nejpřesvědčivější a člověk se neubrání myšlence, jestli cesta, kterou načrtává tato skladba není pro OVERSIGHT to pravé. Z aranžérského hlediska jde o nejsilnější a nejcitlivější píseň na albu. Obecně vzato rozněžnělé motivy, jakým je mezihra v „Sweet Touch Of Insanity“, kapele velmi sluší, škoda, že jsou většinou do skladeb zasazeny poměrně humpolácky a s nedostatkem citu. Dalším zajímavým místem je poslední skladba, která se v polovině zvrhává ve slunečné swing-rockové dovádění s trubkou. Škoda, že podobných výboček není více a většina materiálu se žánrově topí ve fádním spojení thrashe a hrubého HC/punku, který zcela jistě výtečně funguje živě, nicméně studiově v dnešní době zdaleka nemá tak silný potenciál zaujmout. Čest budiž alespoň zpěvným vyřvávaným chytlavkám, jakou je například refrén v „Better Way“. Pokud se OVERSIGHT v budoucnu vyvarují tuctovým skákačkám, více promyslí stavby jednotlivých písní, aby jednotlivé nápady nepůsobily nahodile a rozvinou svá silná místa, dotáhnou místy nejisté vokály, půjde o zajímavé zpestření domácí crossoverové scény.