Debutová nahrávka řeckého zázraku SICKENING HORROR způsobila svého času celkem slušný rozruch v již tak neklidných tech-death metalových vodách. Samozřejmě, jedním z hlavních důvodů, proč se „When Landscapes Bled Backwards“ ocitlo v zorném poli širšího okruhu žánrových příznivců, byla účast George Kolliase, všem dobře známého zejména díky jeho participaci v Sandersových NILE. Ovšem očekávaný excelentní výkon persóny za hradbou bicích nástrojů se ještě podařilo umocnit, a to zásluhou překvapivě suverénního výkonu tvůrčího dua Antipatis/Daras, toho času navíc doslova překypujícího neotřelým myšlenkovým arsenálem. Uběhly dva roky a George Antipatis a Ilias Daras přicházejí s dlouho očekávanou druhou deskou „The Dead End Experiment“, tentokrát natočenou již bez účasti pana Kolliase (na desce úřaduje Jose Theodorakis, který však už také není členem kapely).

Letošní SICKENING HORROR volně navazují na „When Landscapes Bled Backwards“, s tím rozdílem, že ubírají na nasazení a intenzitě a naopak vytahují do popředí atmosférickou složku desky, již na debutové nahrávce působící notně zneklidňujícím dojmem (vzpomeňte zejména na „En Eerie Aspect Of Us... Drowning“). Tentokrát se důkladně připravte na nervní, pokroucené melodie, porůznu rozházené nečekané stop-timy nebo terorizující ataky studené elektroniky (velmi decentní, leč atmosféře desky jednoznačně prospívající). Tento krok je nutno hodnotit velice pozitivně, neb je to právě ona obskurní atmosféra, která řeckou sestavu staví úplně mimo zástup ostatních žánrově spřízněných kapel. Další konkurenční výhodou SICKENING HORROR je Ilias Daras a jeho neposedná baskytara, jež však tentokrát tak trochu nepochopitelně exhibuje v širokém stínu neúměrně vytažených kytar. Mix desky je vůbec hodně nevyrovnaný, vedle Darasových tlustých strun se totiž podařilo upozadit i Theodorakisovu artilerii. Pravda, Jose Theodorakis druhý George Kollias rozhodně není, práci však odvedl slušnou, i když bez nějaké extra přidané hodnoty, kterou na „The Dead End Experiment“ ukázkově demonstruje hlavně výše zmíněná obsluha basové kytary. Třetím do party je hlava SICKENING HORROR, George Antipatis, tentokráte volící technicky úspornější rytmy (tady ale pozor, příklon k relativně stravitelnější kytaře je jen velmi decentní, krkolomných tanců po pražcích si i tak užijete dostatek). Po stránce vokální nám nastalo jisté oživení, George Antipatis sice stále sveřepě sází na svůj monotónní growling, leč Ilias Daras překvapil čistým zpěvem v refrénu „Lay Rotten, Never Forgotten“ a svou troškou do mlýna přispěla i hostující kapacita Ross Dolan (samozřejmě IMMOLATION), a to ve skladbě „The Universe Within“.

„The Dead End Experiment“ je důstojným pokračovatelem famózního debutu „When Landscapes Bled Backwards“. Řekové mohli v klidu zůstat na místě a vesele těžit z potenciálu své první desky, leč místo toho tvůrčí duo Antipatis/Daras zvolilo cestu o poznání trnitější a obtížnější. Jejich úsilí však bylo korunováno úspěchem, neb „The Dead End Experiment“ je deskou vskutku experimentální, působivě atmosférickou a – vůbec se to nebojím říci – originální.