OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A jejda, tak slovenští grindeři Embolism se nám začali po splitku s Agathocles nenávidět! Ale už nenahrávají v garáži u Typhoidů, ale v Exponentu, což jim jen svědčí! Narozdíl od splitka s Agathocles je na CD muzika Embolism přehlednější, má (samozřejmě) lepší zvuk a je veselá. Embolism hrají takový ten hopsavý styl grindu, který je typický třeba pro Haemorrhage. Ať se na mne kluci nezlobí, ale ...And All We Hate Ourselves je těmi Haemorrhage víc než jen nasáklé. Ale je to dobré. Pokud chtějí Embolism hrát jako Haemorrhage, pak jsou na správné cestě a dost daleko. Je to přesně ten poměrně jednoduchý, kilový onanistický grind, jaký mám hrozně rád na uvolnění a odreagování. Je to něco podobného, jako u nás Reek Of Shits, ale Embolism jsou asi lepší. Víc jim to šlape. Navíc s dobrým zvukem je to hned jiné kafe. Já prostě miluju ten hopsavý rymus, znáte to – tá ta ta tá dá... ratatata ratatata! A znovu. Je to primitivní, ale strašně miloučké. Mrzí mne, že nemám texty, jelikož vím, že za Krakenovým řevem se skrývají i závažná témata, není to nějaký gore grind, v tom se Embolism od Heamorrhage liší. Navíc Kraken skvěle frázuje a štěká, takže to na hopsavosti Embolism jen přidá. A „luismovské“ chrchle a skřeky Krakenovi taky jdou... Prostě tady máte CD s patnácti songy skákavého, povedeného a dobře nahraného grindu. Kdo to má rád, s Embolism neprohloupí! V současné době by už měli mít venku i splitko s Depresy Mouse...
8 / 10
1. Have Your Fear?
2. The Thorns of Hatred
3. The Wreckages of Life
4. Are You Sleeping?
5. Deadly Result
6. Fight
7. Money, Life and Love
8. Voices
9. Death Causing Pleasure
10. Everything Irritates You
11. Depresy
12. There's No Chance
13. Impossibility?
14. The Nowhere Land
15. Hypocrisy
Grinding Reality (2023)
Love Existence (2018)
Promo 2015 (EP) (2015)
Devillumination (2013)
MindChaos (2003)
Haemorrhage / Embolism / Suffocate / Obliterate (split) (2000)
...And We All Hate Ourselves (2000)
Mental Retard Individuals (split) (1998)
Vydáno: 2000
Vydavatel: Erebos Productions
Stopáž: 36:17
Běs ,běs.Slovenská grindující mašina na zabíjení.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.