Death metal, konkrétně pak ten na techničtější notu sázející, má na Apeninském poloostrově vcelku slušně zakořeněné tradice. Většina z vás si dozajista vzpomene na pojmy typu NATRON nebo GORY BLISTER, ti více zasvěcení pak bez váhání vysypou z rukávu jména jako SEPTYCAL GORGE nebo HOUR OF PENANCE. A právě posledně jmenované římské kvarteto bude v dnešním posudku velmi často citováno, neb má k produkci FLESHGOD APOCALYPSE zcela jednoznačně nejblíže. Ostatně už pohled na sestavu nové naděje italské BDM scény mnohé napoví, hned dvě místa totiž okupují členové HOUR OF PENANCE, konkrétně jsou to multiinstrumentalista Francesco Paoli a dále pak nesmírně zručný bubeník Mauro Mercurio (v jeho případě se však jedná pouze o session záskok). Pakliže znáte „The Vile Conception“ (zatím poslední výlisek z dílny HOUR OF PENANCE), máte už teď z velké části jasno, jaká dějství se asi budou na „Oracles“ odehrávat. Ovšem pozor, mezi poslední studiové výsledky obou zmiňovaných kapel můžeme rovnítko umístit jen těžko, při společné procházce tracklistem debutové desky FLESHGOD APOCALYPSE totiž narazíme hned na celý zástup háčků a odlišností.
Háčkem prvním je fakt, že FLESHGOD APOCALYPSE se snaží fúzovat BDM s klasickou hudbou, což HOUR OF PENANCE nedělají ani v těch nejdivočejších snech. Na jednu stranu výzva pro kapelu, na stranu druhou oprávněné obavy ze strany posluchače (všichni dobře víme, že při pokusech o kombinaci metalové hudby s hudbou klasickou velmi často padá kosa na kámen). Italové na to naštěstí jdou šalamounsky, nepouštějí se do žádných megalomanských projektů a odkazy na mistry klasiky jen velmi decentně reflektují v některých melodiích, „orchestrální aranžmá“ pak nechávají naplno rozehrávat výhradně ve formě outra nebo intra k několika skladbám, kde však již není ani památky po ostrých riffech či Mercuriově blastbeatingu. Ve skutečnosti tedy ke koexistenci obou složek - metalové a klasické - skoro vůbec nedochází, jen stěží tedy můžeme mluvit o nějaké „fúzi“. Ostatně je to možná jen ku prospěchu věci, obávám se totiž, že implementace dejme tomu Beethovenovy páté symfonie do čistě brutal death metalového vzorce by nebyla po stránce kompatibility zrovna nejšťastnější volbou. Dalším rozdílem je melodika, u FLESHGOD APOCALYPSE hrající o poznání podstatnější roli než v nesmlouvavé a přímočaré tvorbě HOUR OF PENANCE. Na druhou stranu je nutné podotknout, že se sice jedná o kytaru líbivou, nicméně v žádném případě ne okatou až exhibující (dejme tomu dle modelu „Diminishing Between Worlds“). Co se ostatních atributů nahrávky týče, dovolím si vyzdvihnout zejména rytmickou sekci, konkrétně pak precizně seřízenou sýpku pana Mercuria (jenž odvádí snad ještě lepší práci než na „The Vile Conception“) a dále pak plnokrevnou a energickou produkci.
FLESHGOD APOCALYPSE si se svou prvotinou pro Willowtip/Candlelight Records ostudu rozhodně neuřízli, ba co víc, okamžitě se zařadili mezi nejsledovanější exportní artikly italské BDM scény. Pro úplnost dodejme, že kapela je v současné době znovu zavřená ve studiu, kde kutí EP s příznačným názvem „Mafia“. A aby toho nebylo málo, sesterští HOUR OF PENANCE zanedlouho vyrukují se čtvrtou řadovou deskou „Paradogma“, žánrový příznivec tedy letos může očekávat nefalšované lukulské hody. Určitě oprávněně, neb „Oracles“ patří mezi ty vůbec nejkvalitnější death metalové záležitosti roku 2009.