OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nie je ťažké pochopiť, prečo má túto kapelu tak rád Mike Portnoy, šéf DREAM THEATER. Mládenci zo švédskeho Gävle sú, presne ako on, stelesnením neposednosti, hyperaktivity a do hudby pretavenej sympatickej psychickej narušenosti. Rok 2009 mal byť v ich biografii zapísaný zlatými písmenami. Pozvánka pána Portnoya na americkú časť mamutieho turné ProgNation bola vstupenkou do prvej ligy. Žiaľ, krach edičného a distribučného kolosu SPV ako polovičného vlastníka vydavateľstva InsideOut zmaril všetky nádejné plány mladej kapely. Švédi sa však nevzdávajú, prichádzajú s piatym štúdiovým počinom a na ploche takmer 80 minút hýria optimizmom a pozitívnou energiou.
Piaty štúdiový počin BEARDFISH nie je veru žiadnou poslucháčskou jednohubkou. Inštrumentálny úvod „Awaken The Sleeping“ rozpúta divoké oslavy progresívnej hudby po vzore sedemdesiatych rokov v príťažlivom modernom dynamickom obale. Očakávajte šialené aranžérske kúzlenie, vrstvenie pútavých motívov, dramatické zvraty, inštrumentálne orgie a samozrejme hammondy... veľa, veľa hammondov. Zdanlivo nepreniknuteľná džezová džungľa plná divotvorných odbočiek a naoko slepých uličiek. Všetko však má svoj zmysel, všetko do všetkého nádherne zapadá. Ak máte radi čokoľvek zo severskej školy progresívneho rocku v štýle THE FLOWER KINGS, THE TANGENT, KAIPA či dokonca PAIN OF SALVATION, pri počúvaní tejto dosky budete vrieskať nadšením. Je tu všetko. A navrch dokonca aj deathmetalový growling; samozrejme presne ten, ktorý poznajú a majú radi čitatelia mesačníka Classic Rock, veľkí fanúšikovia OPETH. Mierumilovný záhrobný murmur, ktorému nič nehovorí satanská tvorba MORBID ANGEL alebo DISMEMBER. Absolútnou lahôdkou je čisto inštrumentálna francúzska lahôdka „Coup de Grâce“, ktorá znie ako keby BEARDFISH našli stratené demonahrávky Zdeňka Lišku z čias tvorby pre seriál o majorovi Zemanovi a pekne sa s nimi pohrali.
Je úžasné sledovať, čo za pár rokov vyrástlo s chlapcov, ktorí hrali v grungeovej kapele a obdivovali tvorbu starých majstrov KING CRIMSON a GENTLE GIANT. Od polovice deväťdesiatych rokov, keď som so zatajeným dychom počúval albumy „The Light“ a „Beware Of Darkness“ od SPOCK´S BEARD, ma takto nedostala žiadna nová kapela. Vidieť BEARDFISH koncertovať musí byť kúzelný zážitok, zvlášť keď si uvedomíte, že až na vokály a zopár fragmentov nahrávali celý tento album v štúdiu naživo. Snáď sa už čoskoro dočkáme.
"Je to prog, je to rock, je tam nejaký ten džez, funk, soul, metal, "slick eastcoast jazzrock", hip-hop, folk, zopár popových kúskov - v podstate celá škála rôznych štýlov a zvukov" (Rikard Sjöblom, líder BEARDFISH)
9 / 10
Robert Hansen
- basgitara
Magnus Östgren
- bicie a perkusie
Rikard Sjöblom
- spev, klávesy, gitary, akordeón, perkusie
David Zackrisson
- elektrické a akustické gitary
1. Awaken The Sleeping
2. Destined Solitaire
3. Until You Comply (Including Entropy)
4. In Real Life There Is No Algebra
5. Where The Rain Comes In
6. At The Home... Watching Movies
7. Coup de Grâce
8. Abigail´s Questions (In An Infinite Universe)
9. The Stuff That Dreams Are Made Of
+4626 - Comfortzone (2015)
The Void (2012)
Mammoth (2011)
Destined Solitaire (2009)
Sleeping In Traffic: Part Two (2008)
Sleeping In Traffic: Part One (2007)
The Sane Day (2005)
Från En Plats Du Ej Kan Se (2003)
Datum vydání: Pátek, 13. července 2012
Vydavatel: InsideOut Music
Stopáž: 76:49
Produkce: BEARDFISH & Rikard Sjöblom
Studio: Hästmuren & The Lazy
perfektne
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.