Večer ve znamení tří rozdílných kytarových spolků, které spojuje jen poněkud netradiční přístup k tvorbě, vytvořil na sklonku ledového ledna vroucí malebnou atmosféru v příjemně zaplněném plzeňském klubu. Domácímu instrumentálnímu math-corovému duu SYNERGY sekundovali post rockoví pocitáři C a vodňanští screamaři TOSIRO, kteří se ujali i zahájení večera.

Formaci, která se kdysi jmenovala H.A.T.E!, jsem měl možnost naposledy vidět zhruba před dvěma roky na vystoupení, jenž bylo poslední pro druhého kytaristu Kádíka. Za ten čas se tato stálice na české screamo scéně úspěšně transformovala do čtyřčlenné klasické sestavy – tedy kytara, basa, bicí a řvaníčko. Při drásavé produkci, v níž ten večer jediný křičitel P3tris odzpíval první party za bicí soupravou a až poté začal řádit v popředí, si pamětník musel uvědomit jedno – ten drive a syrová spontánní energie, která se vždy z těchto lidí hrnula jako záplava z protržené hráze přeplněné přehrady se do jisté míry vytrácí a zůstává pouze v hudbě, méně již v projevu kapely. Pevně doufám, že šlo o chvilkový mezistav, protože přijít o jednu z nějvětších deviz této neřízené střely české scény by byla opravdu škoda.

Hudebně však vystoupení příliš chyb nemělo Krásný zvuk, výtečná náladová hudba a uvolněnost byly hlavními liniemi, v nichž se set vodňanských ubíral. Náladu mi zpravila i informace, že TOSIRO se v brzké době odeberou do studia, aby v něm složili reparát, po nepříliš zvukově povedeném posledním studiovém materiálu.

Dalším hrajícím je jihočeská instrumentální pocitovka zvaná C. Pozitivní post rockové vibrace v sestavě bicí, basa, kytara a klávesy, které v sobě integrují mnoho z taneční houpavosti, za krátkou dobu donutily k rytmickému podupávání i mě. Tento jihočeský úkaz na českém pódiu působí jakoby utekl z britské alternativní rockové scény. Pro C typické cinkavé kytary a retro klávesové zvuky dodávají kapele jasný rukopis v rámci našeho rybníka, jsem ale přesvědčen, že v ostrovním království by se Céčka utopili ve vlnách podobně znějících. Příjemná přímočarost lemovaná skvělým zvukem měla nakažlivý charakter a to i díky tanečním kreacím kytaristy Patrika. Jediným neduhem zvuku byly snad poměrně zazděné klávesy – jinak nebylo co vytknout.

Ukončení večera připadlo domácímu math rockovému kombu SYNERGY. Bicí, kytara, žádný zpěv, žádná basa – to poslední bylo ten večer slyšet poněkud více než kdy jindy. Pokud zvukař odbude řádné nabasování kopáku, zní vždy SYNERGY tak nějak neúplně a to je potkalo i dnes. Vše ostatní však bylo vynikající. Instrumentální učesaně syrový set kombinující vlivy post rocku, mathcoru a post-hardcoru byl vynikajícím závěrem vydařeného večera. Kapela se poučila z minulých vystoupení a opatřila si komunikační mikrofon, kterého se ujal vtipnější z dvojice - bubeník Pavel a po každé skladbě komentoval průpovídky kytaristy Martina, které většina obecenstva neslyšela. Poměrně zvědav jsem na výsledek blížícího se studiového záznamu, který SYNERGY učiní pod taktovkou Ondry Ježka ve studiu Jámor.