OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Přerod DARKTHRONE ve staromilsky laděné punkově-metalové těleso nemohl uniknout snad nikomu, kdo se o tvrdou hudbu alespoň trochu zajímá. Časté citace a odkazy na Fenrizovy obskurní oblíbence, stejně jako celkové koncepty včetně textů, artworků a rozhovorů znamenaly kromě dostatečné porce zábavy i skutečnost, že tohle seskupení je čímkoliv, jen ne ortodoxně zaslepeným spolkem, jakých běhá po scéně hromada. Na rozdíl od některých svých souputníků se nestali parodií sebe sama. Ba co víc, svůj pohled na celé metalové hnutí nabízejí se značně ironickým úšklebkem a plivancem do tváře všem tzv. evil blackmetalistům, kteří nejsou schopni tolerovat jejich přeměnu ve staromilsky laděné těleso.
Na „Circle The Wagons“ tomu není jinak. Celou nahrávkou je mohutně prostoupen duch metalových osmdesátek se vším, co k tomu patří. Zaplivané kluby, mastné vlasy, pach piva, cigaret a potu. Na zemi se válející opilci odění do džínových bund, jež jsou posety nášivkami oblíbených kapel. New Wave Of British Heavy Metal. IRON MAIDEN, VENOM a…SEX PISTOLS. Dokážete-li se vtělit do doby, kdy se ještě příliš nerozlišovaly metalové subžánry či jste dokonce schopni zapátrat ve vlastních vzpomínkách, dostanete zcela přesnou představu o tom, jak patnáctá studiová dlouhohrající deska tohoto norského dua zní. Spoustu vám toho může napovědět i refrén skladby „I Am The Graves Of The 80s“ („I Am The Graves Of The 80s / I Am The Risen Dead / Destroy Their Modern Metal / And Bang Your Fucking Head“).
Prim hrají melodické riffy se značným punkovým feelingem, které připomínají ponejvíce ze všeho první desky „maidenů“ či spřízněných souborů. Pokud jste fanoušky alb „Iron Maiden“ či „Killers“, jistě víte o čem mluvím. Do toho všeho obdobný vokál a – už potřetí na obalu - maskot nápadně podobající se Eddiemu. K tomu dodejte i jistou atmosféru síry a špíny, a musíte být definitivně doma.
DARKTHRONE, neúnavní bojovníci proti moderním hudebním trendům, se na „Circle The Wagons“ dokázali přenést v hudební historii o čtvrt století nazpátek, aby ukázali svým mladým příznivcům, jak se dříve hrál metal. Velmi povedené retro!
„With our own brand of heavy metal/speed metal-punk we are a constant ambush on the modern overground metal traitors. Join us in our fight against instant gratification.... and let´s see who stands when the smoke clears...“
Velmi zábavná a místy i strhující projížďka osmdesátými léty v podání norských nestorů DARKTHRONE.
8 / 10
Nocturno Culto
- vokály, kytara, basa
Fenriz
- bicí
1. Those Treasures Will Never Befall You
2. Running For Borders
3. I Am The Graves Of The 80s
4. Stylized Corpse
5. Circle The Wagons
6. Black Mountain Totem
7. I Am The Working Class
8. Eyes Burst At Dawn
9. Bränn Inte Slottet
Arctic Thunder (2016)
The Underground Resistance (2013)
Circle The Wagons (2010)
Dark Thrones And Black Flags (2008)
F.O.A.D. (2007)
NWOBHM (EP) (2007)
The Cult Is Alive (2006)
Too Old, Too Cold (EP) (2006)
Sardonic Wrath (2004)
Hate Them (2003)
Plaguewielder (2001)
Ravishing Grimness (1999)
Goatlord (1996)
Total Death (1996)
Panzerfaust (1995)
Transilvanian Hunger (1994)
Under A Funeral Moon (1993)
A Blaze In The Northern Sky (1992)
Soulside Journey (1991)
Thulcandra (demo) (1989)
Cromlech (demo) (1989)
Land of Frost (demo) (1988)
A New Dimension (demo) (1988)
DARKTHRONE opäť prichádzajú s vtipnou kolekciou sympaticky "švihnutých" pesničiek, inšpirovaných obskúrnym "pravými" metalovými spolkami spred dvadsiatich rokov, vandrovkami v nórskom lese a podobnými kratochvíľami. A ani na štvrtýkrát (tretíkrát s obalom Dennisa Dreada - tentokrát najvydarenejším) neprestávajú baviť.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.