KRUGER na novém albu s bombastickým názvem „For Death, Glory And The End Of The World“ úspěšně rozvíjejí svoji verzi sludge/stoner metalu, se kterou slavili úspěch již před třemi lety na desce „Redemption Through Looseness“. Hlavní změny se netýkají ani tak hudebního směřování, jako studiové produkce, kde kapela udělala velký pokrok. KRUGER vyladili detaily, aranže, zvuk a švýcarský stroj nyní burácí mnohem hlasitěji a syrová živočišnost je silnější než dřív. Jestli se vám předchozí album zdálo intenzivní, tak věřte, že v porovnání s novinkou vypadá jednoduše, až krotce.

KRUGER zmohutněli, ztemněli, přitvrdili a k tomu ještě vylepšili svoji hudbu. Dřevorubecké plochy jsou více propracované, kytary během skladby zahrají více motivů, které spolu tvoří emotivní příběh. Pořád jsou ale dostatečně neurvalé a v kombinaci s hutným zvukem se valí jako lavina. Na novince se KRUGER krom údernosti soustředili i na atmosféru skladeb. Strhující rachot prosvětlují uvolňující, oddechová brnkání, která činí hudební smršť členitější, košatější, plnější. Album je kompaktní, žádná skladba nevyčnívá ani nekulhá, ale přesto bych jako své favority označil druhou „Return Of The Huns“ a předposlední „Dukes Of Nothing“.

Zásadní znamení KRUGER je mohutný a výrazný řev. Reno má v hrdle hrom a dokáže zařvat za celý sbor, ale paradoxně je to právě silný a výrazný Renaudův vokál, čeho je ke konci alba už moc a odvádí pozornost. Více čistě instrumentálních pasáží by tomuto albu slušelo. Jednoznačné pozitivum, které tuto skupinu odlišuje od velkého množství podobně znějících kapel, jsou bicí. Styl, jakým Raph prohání své škopky, je impozantní. Jeho bubny tlačí kapelu bezustání vpřed a šikovně podporují kytarové útoky. Velký prostor vykrývá i hodně vytažená brumlající basa, která s jistotou táhne kostru skladby, když si kytary odskočí do vyšších tónů.

„For Death, Glory And End Of The World“ je rozhodně dílo vydařené, které však odkrývá své kvality velmi pomalu. Proces hledání je ale vzrušující a odměna za trpělivost stojí za to. Koktejl namíchaný z ingrediencí MASTODON, KYLESA, CULT OF LUNA je velmi silný, a pokud vám sedne, tak je i chutný a uchu lahodící. Hostování Joe Duplantiera ze spřízněných GOJIRA jen podtrhuje, do jaké společnosti KRUGER patří. Hovořit o překračování hranic, či přelomové nahrávce by bylo přehnané, ale co není dnes, může být příště...