MOUTH OF THE ARCHITECT dorazili na Strahovskou Sedmičku v ne zrovna příznivé datum. Je obecně známo, že 30.dubna se většina potencionálních návštěvníků rockových koncertů věnuje jiným radovánkám a na účasti tohoto koncertu to bylo znát. Těch pár desítek figur, které ten den na Strahov dorazily, můžeme označit jako skalní.

Do role předskokanů byli vybráni GOSPEL OF THE FUTURE a tuto volbu kvituji s povděkem. Jejich hudební zařazení bylo stylově odpovídající a hlavní hřebíky večera perfektně doplnili. Moraváci zahráli několik delších kusů, s minimem zpěvu a oproti hlavní kapele vyzněli sice jako jednodušší, ale zato čitelnější a dá se říci, že i razantnější. Delším skladbám vévodily do sabbathovského pravěku se ohlížející hutné kytary, které občas jeden ze sekerníků kořenil psychedelickým kvílením. Výborný bubeník tlačil na pilu, až mu z paliček odletovaly třísky a troufám si říct, že minimálně z poloviny je koncertní úspěch této kapely jeho dílo. GOSPEL OF THE FUTURE jsou hudebně originální a zajímaví avšak jejich vymakaný hudební projev sráží v živém provedení nedokonalý zpěv. Zpívající kytarista jakoby o svém handicapu věděl a svým hlasem proto do dění moc nezasahoval. Zajímavostí byla křehce vyhlížející dívka na postu baskytary, což u podobných ukrutností nebývá zvykem. Vystoupení mělo gradující tendenci a závěrečné finále se odehrávalo ve strhujícím tempu. Nové album ohlášené na květen si rozhodně nenechte ujít.

MOUTH OF THE ARCHITECT stihli přiletět do Evropy dřív, než islandská sopka uzavřela evropská letiště a nestihla jim tak pokazit turné, jako některým zámořským kolegům. Na Sedmičce naplno rozbalili svoje zničující deprese, odpálili nálože plné smutku, melancholie a zoufalého řevu, které mohou nepřipraveného jedince uvrhnout do nepříjemných psychických stavů. Svůj program postavili na tvrdších skladbách a největší zbraně kapely byly ten večer střídání tří zpěvů, razantní bicí a poctivé nasazení. Koncertní podoba MOUTH OF THE ARCHITECT téměř postrádá akustická brnkání a chybí tak momenty, které by monotónní zvukovou masu trochu přibrzdily, rozčlenily nebo ozvláštnily. Opakující se návaly smutku a žalu v jejich podání bohužel však postrádaly údernost, kterou vás takoví NEUROSIS nebo CULT OF LUNA rozdrtí na kousky. Zvuk na 007 byl jako obvykle v pořádku, možná jen trochu více nahlas, než bylo nezbytně nutné.

Závěrem si neodpustím pichlavou poznámku k dreskódu Amíků. Přeci jen vousáč-krakonoš, holohlavý intelektuál s brýlemi a vlasatá mánička společně na jednom pódiu vypadali jako nějaká veselá parta, a to přeci MOUTH OF THE ARCHITECT rozhodně nejsou. Zajímavostí jejich aktuálního turné jsou bezesporu šílené přejezdy, za které si kapela zaslouží opravdové uznání, Ljubljana – Munchen – Budapest – Praha – Košice - Wroclaw, každý den bezmála 300km. Respekt!

Playlist: Baobab, The Violence Beneath , Hate And Heartache, Vivid Chaos, A Beatiful Corpse, At Arms Length