Britové THESE MONSTERS patří do kapel, které ať strčíte do jakéhokoliv šuplíčku, vždy někde něco nesedí, přečuhuje, vylejzá nebo se zkrátka nevejde. V jejich tvorbě se dají vystopovat prvky noise rocku, obhroublého stoner metalu, post rocku i free jazzu. Něco jako kdybyste z EPHEL DUATH vykostili veškeré technické finesy, nechali je týden plácat ve stoce a nádavkem každému nasypali lajnu kokainu. Společnost jim v úterní večer dělali domácí odchovanci magické garáže MITOTE.

Ty krátce po čtvrt na deset započali program. Dvě kytary, bicí, žádná basa a odkazy na staré devadesátkové emo-hardcore, poctivě říznuté obhroublým pust punkem se silným důrazem na kytarovou melodičnost, to jsou hlavní znaky tohoto tria. Jedna z mála kapel, kde absenci baskytary téměř nevnímám. Na zvuku trochu vadil vystrčený kopák a místy lehce zazděná druhá kytara, ale na výsledku se to příliš nepodepsalo. Upocené vousy, poctivá porce špinavé energie, spousta hezkých melodických nápadů a stále výtečně jedoucí rytmická část. Krom jistot ze stále aktuálního alba „Roadside Picknik“ zazněla i nezanedbatelná část zajímavých novinek, závěr patřil přelaďovací noiseové mezihře a vyústil v poněkud disharmonický konec. Sympaticky civilní vystoupení, které uteklo jako voda, zanechalo do půlky zaplněnou Lampu v příjemném očekávání věcí příštích.

Nástup THESE MONSTERS byl hodně intenzivní. Hutný, špinavý sound a disharmonické skladby dokonale zhudebňovaly těžkou ranní kocovinu se všemi jejími aspekty. Většinu pozornosti na sebe poutal kytarista a zpěvák Sam Prior, který nezřízeně lítal na prknech klubu jako smyslů zbavený, jeho blonďatá kštice mu zakrývala obličej a ušmudlané šedé mrkváče ústily do rozdrbaných, polorozpadlých plátěných botek. Image zhýralého mládí dokonale podtrhovala zhýralou produkci, která ve své náruči tiskla jak noisové plochy, tak hardcorové riffování i bluesové a pseudojazzové fragmenty. Výtečně zakomponovaný saxofon, který neustále přikládal neurotické prvky, kazil snad jen jeho hráč poněkud lascivními pózami – hudba však byla strhující a nakažlivá. Neodpustím si jeden poznatek, který tak docela sám nechápu. Ačkoliv THESE MONSTERS nehrají nic typicky britského, nemohu se ubránit dojmu, že ten anglánský sound poplatný ostrovním kytarovkám u nich nevyčpěl a příjemně zasmradil celý klub.

Britové předvedli set nabitý originalitou, tlakem a emocemi, jaký jsem už opravdu dlouho na českých pódiích neviděl. Přivodili mi tím jeden z nejsilnějších koncertních zážitků pro tento rok. Perličkou vypovídající o jejich poněkud punkovém přístupu ke všemu kolem je fakt, že baskytarista si na místě koncertu sháněl nástroj, neboť ten svůj pozapomněl na minulém koncertu. Doufám, že další návštěva v České republice na sebe nenechá dlouho čekat.