OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Švédská hudební půda je neoddiskutovatelně jedna z nejúrodnějších. Metalové plodiny, trpké, hořké, sladké, ohnivě zabarvené i splývající s okolím, bujné, zdravé, šťavnaté, ale i malé, nezralé a usychající si hledají svou cestu ke sluneční lázni. Takových, co svou barvitostí a nenapodobitelnou stavbou a tvarem okouzlují naše nedokonalé smysly, je pramálo. Nezřídka jsou totiž celá, i když velmi úrodná pole poseta nevýraznými, neoriginálními, avšak velmi dobře obhospodařovanými a opečovávanými odrůdami, jejichž šedě jednotvárné a nevýrazné plody dokáží svou strojenou přetvářkou okouzlit a tím dosáhnout ještě větší zhýčkanosti a místa na slunci …
Zda je to i případ Naglfar ví jen hluboko ukryté černé duše jejich členů. Ideály, o kterých se tito černokněžníci opírali ve svých začátcích, teď naplno vyvrátilo vydání mini CD, které podle všeho má upozornit na blížící se novinku a zejména skromně poprosit o drobný příspěvek za „dobře“ odvedenou práci. A nutno podotknout, že historie této blackově laděné smečky, která začíná ve studených závějích roku 1992, naplněna pouze dvěma alby z let ‘95 a ’98, není natolik stabilní, aby vydání „mini“ nosiče oslnilo metalové duše a naplnilo je toužebným očekáváním novinkového počinu.
Jaké tedy toto mini album skutečně je? Na ploše necelé půlhodinky nám Naglfar nabízí pět žhnoucích kompozic. Dva dosud nevydané skomírající plamínky a tři nejsvětlejší a notoricky známé plameny dosavadní produkce. „Of Gorgons Spawned Through Witchcraft“ – rychlá blacková skladba, možná předzvěst nových zítřků, ničím výjimečná, křečovitě a zcela zbytečně uvedená klavírní introdukcí, „Dawn Of Eternity“ – černotou prostoupená vzpomínková variace na téma „Helloween – Halloween“ s místy až striktně čistě metalovým riffem a podivně znějícím kytarovým sólem, „Emerging From Her Weepings“ - služebně nejstarší a technicky nejdotaženější černočerná skladba s jednoduchým severským motivem a deštivě náladovým klavírním výstupem, „When Autumn Storms Come“ – blacková valcha v několika rytmických polohách a „The Brimstone Gate“ - střednětempá majestátní vikingská čerň …
Ptám se tedy, jaký nezištný smysl má toto mini album mapující v podstatě celou historii kapely - vznešený to výraz pro tři skladby ze dvou alb - s bonusovými přídavky v podobě zcela průměrné korodující blackové valchy a jednou vzpomínkou na stará léta Helloweenů ve značně proděravělém černém kabátě splihle visícím na kovové kostře? Naglfar ovšem mocnými záhrobními hlasy vyvolávají do světa, že co nevidět dokončí další řadovku „Sheol“ a máme pochopitelně očekávat nejlepší a rozhodně nejbrutálnější album celé historie. Bojím se však, že po takovémto předkrmu se nažerou jen pološílení zdivočelí vlci hlubokých severských lesů … nechci ale předem soudit, nechme se tedy překvapit …
Původní nahrávky „The Brimstone Gate“ a „When Autumn Storms Come“ naleznete na druhém řadovém albu „Diabolical“ vydaného v roce 1998 a skladbu „Emerging From Her Weepings“ již na promo kazetě s úsměvným názvem „We are Naglfar – Fuck You!“ z roku 1995 a následně na debutu „Vittra“ z téhož roku.
4 / 10
Andreas Nilsson
- kytary
Jens Rydén
- vokály
Kristoffer "WRATH" Olivius
- basa,vokál
Marcus "Vargher" Norman
- kytary
Mattias Grahn A.K.A The Eye
- bicí
1. Of Gorgons Spawned Through Witchcraft
2. Dawn Of Eternity
3. Emerging From Her Weepings
4. When Autumn Storms Come
5. The Brimstone Gate
Cerecloth (2020)
Principum (compilation) (2018)
Téras (2012)
Harvest (2007)
Pariah (2005)
Sheol (2003)
Ex Inferis (MCD) (2002)
Diabolical (1998)
When Autumn Storms Come (7'' picture EP) (1998)
Maiden Slaughter (promo) (1996)
Vittra (1995)
We Are Naglfar - Fuck You! (promo) (1995)
Stellae Trajectico (demo) (1994)
Vydáno: 2002
Vydavatel: New Hawen Rec.
Produkce: Nils Johansson
Studio: Ballerina Audio
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.