OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na RED SPAROWES bylo v minulosti často nahlíženo jako na poněkud nedonošeného levobočka známějších projektů jednotlivých členů, který se navíc možná až příliš zdál utápět v instrumentálním akademismu a v řadě případů se mu dostalo implicitního zařazení do části toho nepříliš záživného spektra post-rockového žánru, ať již si pod ním v tomto případě představíte cokoliv. Nutně se ale nabízí otázka, zda tomu tak je skutečně, či se pouze jedná o medializovaný obraz.
Převratné žánrové a experimentální kotrmelce na novince sice čekat nelze (ačkoliv minialbum „Aphorisms“ v tomto smyslu poměrně překvapilo), nicméně opětovné personální obměny a patrně dobře fungující tvůrčí chemie obnovené sestavy udělaly své, což v řadě poskytnutých rozhovorů potvrzuje i Greg Burns. Odchozího Joshe Grahama (která kapelu dle vyjádření ostatních členů opustil z důvodů tvůrčích neshod) nahradila Emma Ruth Rundle z dua THE NOCTURNES. Nutno dodat, že album „The Fear Is Excruciating, But Therein Lies The Answer“ zní přeci jen o poznání jinak, než těžkopádnou psychedelií a tématickou spletitostí zatížený předchůdce „Every Red Heart Shines Towards The Sun“, ačkoliv hudební kontinuita zůstává stále zřejmá. Slova jako uvolněnější, jemnější, zvukově sametovější a obsahově celistvé, asi nejsou zcela reprezentativní, automaticky však vytanou v mysli při pokusu okamžitě definovat prvotní dojem.
Dalo by se říci, že na předchozích deskách si RED SPAROWES vyzkoušeli různé hudební polohy, které aktuální novinka do určité míry konsoliduje. Skladby na nové nahrávce působí nejen díky kratší stopáži velmi kompaktně a tradiční monotónní repetice již není více základním stavebním kamenem. Jednotlivé písně dýchají plynulejší a přirozenější dynamikou, aniž by však rezignovaly na bohatou a stále poměrně členitou kompoziční výstavbu. Tomuto přístupu zůstává pětice i nadále věrná a bez ostychu z něj činí jednu ze svých značek. Důraz je však tentokráte více kladen na bohatost nástrojových rejstříků a zvukovou pestrost, kterou velmi hezky podtrhává širší využití pedálové kytary. Pětice muzikantů umí stále vybudovat působivé plochy, a to nejen díky doposud patrně nejdotaženější produkci, ale rovněž zajímavému vrstvení nástrojů a množství dílčích melodických linek.
Pravdou zůstává, že ani tato deska nedosahuje přímočaré, nekomplikovaně líbivé hitovosti debutu. Myslím ale, že to ani není jejím cílem. I přesto, že jednotlivé skladby potřebují trochu více času a vyžadují spíše soustředěný poslech, lze bez uzardění říci, že po proniknutí pod zdánlivě nepřístupnou slupku dokáží RED SPAROWES zprostředkovat stále slušně strhující hudební zážitek (např. „A Hail Of Bombs“ či „Giving Birth To Imagined Saviors“). „The Fear Is Excruciating, But Therein Lies The Answer“ je první deskou kapely, která působí skutečně uvolněně a současně konečně boří polemiky zmíněné v úvodu. RED SPAROWES s ní totiž překročili svůj stín.
Uvolněná a po všech stránkách dotažená deska, se kterou RED SPAROWES překročili stín minulosti. Máte-li rádi rozvláčné instrumentální kompozice, není v tomto případě co řešit.
7,5 / 10
Bryant Clifford Meyer
- kytara, elektrické piáno, syntetizér, vokály
Greg Burns
- baskytara, pedálová kytara, vokály
David Clifford
- bicí, perkuse, vokály
Andy Arahood
- kytara, elektrické piáno, syntetizér, vokály
Emma Ruth Rundle
- kytara, vokály
host
Laura Kass
- housle v In Illusions of Order a A Mutiny
1. Truths Arise
2. In Illusions Of Order
3. A Hail Of Bombs
4. Giving Birth to Imagined Saviors
5. A Swarm
6. In Every Mind
7. A Mutiny
8. As Each End Looms And Subsides
The Fear Is Excruciating, But Therein Lies The Answer (2010)
Aphorisms (EP) (2008)
Oh Lord, God Of Vengeance, Show Yourself! (live) (2006)
Black Tar Prophecies Vol. I (split s Grails) (2006)
Triad (split s Made Out of Babies a Battle of Mice) (2006)
Every Red Heart Shines Toward The Red Sun (2006)
At the Soundless Dawn (2005)
Split s Gregor Samsa (2005)
Red Sparowes (demo) (2004)
RED SPAROWES i letos nahráli celistvou kolekci pestrých nálad, která nemá jediné slabé místo, což určitě není na postrockové scéně pravidlem. Pomalu rozvíjené hudební atmosféry (poznávací to znamení Kaliforňanů) i zde proložené osvěžující přítomností pedalové steel kytary posluchače pohltí téměr okamžitě a s každou další exkurzí do drážek novinkového alba se prožitek vykreslování různých fantazií, podložených i myšlenkovu ideou volně přeloženou do názvu alba: „Strach je nesnesitelný, ale hledejme v něm odpověd”, stává intenzivnějším. Samozřejmě můžeš vstoupit i ty se svými technicko-pokrokovými důvody vzniku podobných kompozic a využít svého práva k ochlazení podobných citových nadšení.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.