OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Niekedy sa rád opakujem. ORTHODOX z Andalúzie s každou nahrávkou dokazujú, že sú jedným z najvýraznejších spolkov, aké európska doometalová liaheň vyvrhla za ostatných 10 rokov. Postupné vystupovanie z anonymity potvrdilo skutočné ambície, každá nahrávka podčiarkla obrovský hudobný talent tohto tria. „Matse Avatar“ vychádza ako luxusné 7" EP na českom(!) vydavateľstve, „electricwizardovsky“ nazvanom Doomentia Records. Dve skladby v dĺžke osem minút sú plné kontrastov: anglicky spievaná, dravá „Matse Avatar“ pripomenie uvoľnenú meditatívnu náladu OM a kapela sa akoby vrátila do doby medzi „Gran Poder“ a „Amanecer en Puerta Oscura“. Navyše ORTHODOX snáď prvýkrát odhaľujú zmysel pre humor, keď do mystického textu vpašovali „starú morskú vílu s hlasom ako Geddy Lee“. Otočenie platne prinesie obrátenie kormidla, opäť smerom k aktuálnej dlhohrajúcej doske „Sentencia“. Inštrumentálna, do veľkej miery akustická skladba s dominantnými bicími prekvapí názvom: „YHVH“ alebo יְהֹוָה je starozákonným menom izraelského Boha; hra so symbolmi k skupine patrí. „Matse Avatar“, rovnako ako príspevok ORTHODOX na splitko „Four Burials“, vybočuje z radovej tvorby Sevillčanov, no mimoriadne vysoký štandard drží s prehľadom.
7 / 10
Matse Avatar (2010)
Sentencia (2009)
Four Burials (split) (2008)
Amanecer en Puerta Oscura (2007)
Gran Poder (2006)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.