OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hoci od vydania ôsmeho albumu nemeckých powermetalistov BRAINSTORM uplynul takmer rok, bola by škoda, nespomenúť ho na stránkach Metalopolis. Jedni z hlavných predstaviteľov nemeckej melodicko-metalovej scény prekvapili v októbri 2009 vydaním nasledovníka ani nie rok starého, nemastného-neslaného albumu „Downburst“, z ktorého snáď všetkým najviac utkvel v pamäti hit „Fire Walk With Me“.
Zatiaľ, čo predchádzajúci album mierne zaostával za obvyklým štandardom, na ktorý sme v prípade kapely z nemeckého Baden-Württenbergu zvyknutí a pokladáme ho za samozrejmosť, „Memorial Roots“ predstavuje akýsi návrat ku koreňom s o dosť čitateľnejším materiálom a produkciou. Čakať od BRAINSTORM nejaké zásadné zmeny štýlu či moderné vplyvy by bolo zbytočné a prinajmenšom trúfalé. Kapela si to „drtí“ v obvyklom hutnom a razantnom powermetalovom tempe, pri čom sa jej darí vyvarovať obvyklým germánskym klišé. Veľkou mierou k tomu prispieva nezameniteľný spev Andyho B. Francka, ktorý sa za tie roky stal poznávacím znamením kapely a jej hudbe dodáva nielen osobitosť, ale aj závan zámorského vplyvu.
Na doske, ktorá je zároveň premiérou skupiny vo vydavateľstve AFM Records, sa prvýkrát predstavuje nový basgitarista Antonio Ieva, ktorý nahradil Andreasa Mailändera. Ten kapelu opustil po pätnástich rokoch z osobných dôvodov ešte počas nahrávania „Downburst“.
BRAINSTORM dokazujú, že stále vedia napísať skladby so silným refrénom, čo náležite zúročia v rámci koncertov, ktoré sú ich doménou (napr. „Forsake What I Believed“). Keď treba, poriadne pritlačia na pílu („Cross The Line“) a ostávajú verní svojim osvedčeným postupom („Ahimsa“). Limitovanú verziu albumu dopĺňajú ešte dve skladby, „Seems To Be Perfect“ a „Too Late To Deny“. Materiál kapela naživo prezentovala na úspešnom turné s krajanmi PRIMAL FEAR s príznačným názvom Viva La Svabia Tour s vtipným podtitulom Speak Swabish Or Die.
Kapele sa síce nepodarilo nahrať taký výnimočný materiál ako v prípade „Metus Mortis“ či jeho nasledovníka „Soul Temptation“, napriek tomu je „Memorial Roots“ silný materiál. Pre všetkých priaznivcov skupiny povinnosť, pre milovníkom tohto štýlu ukážka, ako má vyzerať poriadne nadupaný power metal.
BRAINSTORM sa po slabšom predchádzajúcom albume vracajú v obvyklej skvelej forme. Prekonať majstrovský kúsok „Metus Mortis“ sa im síce tentokrát zase nepodarilo, novinka je však viac ako dôstojným obohatením diskografie so všetkým, na čo sme v prípade tejto kapely zvyknutí.
8 / 10
Andy B. Franck
- spev
Torsten Ihlenfeld
- gitara
Milan Loncaric
- gitara
Antonio Ieva
- basgitara
Dieter Bernert
- bicie
1. Forsake What I Believed
2. Shiver
3. The Conjuction Of 7 Planets
4. Cross The Line
5. Nailed Down Dreams
6. Blood Still Stains
7. Ahimsa
8. The Final Stages Of Decay
9. Victim
10. When No One Cares
11. Would You
12. Seems To Be Perfect
13. Too Late To Deny
Memorial Roots (2009)
Downburst (2008)
Honey From The B’s (DVD) (2007)
Liquid Monster (2005)
Soul Temptation (2003)
Metus Mortis (2001)
Ambiquity (2000)
Unholy (1998)
Hungry (1997)
Promo 96 (demo) (1996)
The 5th Season (demo) (1995)
Heart of Fate (demo) (1993)
Hand of Doom (demo) (1990)
Vydáno: 2009
Vydavatel: AFM Records
Stopáž: 63:59
Produkce: BRAINSTORM, Sascha Paeth a Miro
Studio: Gate Studios, Pathway Studios
Lepšie a pestrejšie ako predchodca, ale aj tak stále silené, chýba tomu ľahkosť a prirodzenosť...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.