Méně radostný úvod tato recenze ani mít nemohla. Život vokalisty amerických EARLY GRAVES Makha Danielse ukončila letos v červnu tragická automobilová nehoda. Bylo to jen krátce před vydáním druhého alba jeho domovské kapely. Členství v jejích řadách se mu stalo i osudným, neboť k nehodě došlo právě v průběhu amerického turné. Věřme však, že to zároveň nebude znamenat i konec existence tohoto nekompromisního tělesa, protože poslech „Goner“ prozrazuje, že je ve svém počínání na dobré cestě.

S vědomím, že máme před sebou dalšího interpreta, od kterého nemusíme čekat žádnou revoluci, nýbrž více než solidní nálož kombinující vše, co jsme už měli možnost slyšet, je potřeba obrátit pozornost především na tuto stránku věci. Divokost, s jakou se do vás album zahryzne hned od svého počátku, rozhodně nepatří k samozřejmostem. EARLY GRAVES důsledně aplikují zaběhané standardy, které oživují místy až se zničujícím nasazením. Zkuste si představit, že vás někdo nepřipraveného postaví do ringu proti šampionovi v těžké váze, který nebude mít nejmenšího pochopení pro váš handicap. Zdrcující nakládačka, která přijde v zápětí je jen logickým vyústěním této (pravda trochu absurdní) situace. Stejný potenciál v sobě skrývá i recenzovaný kotouč, jehož jediným znakem slitování je naprosto ideální stopáž čítající 25 minut.

Žánrové uchopení této hudební devastace by se mohlo pohybovat po osvědčené ose metal-hardcore, přičemž z prvně jmenovaného si skupina bere hutný sludgeový zvuk kytar a z druhého pak ono již zmiňované divoké nasazení a neutuchající agresi. Když už se zmiňuji o zvuku, tak vězte, že album bylo nahráváno analogovým způsobem na pásek, což bezpochyby napomohlo jeho celkově značně syrovému vyznění. Mohutná kytarová masa však nepostrádá dostatek čitelnosti důležité k tomu, aby se dalo patřičně zorientovat ve spleti obhroublých riffů, kterými EARLY GRAVES rozhodně nešetří. Na každý pád zde však nehovoříme o bohapustém hoblování, jehož jedinou snahou je totálně zválcovat nebohého posluchače. Ačkoliv Američané tady nejsou proto, aby vás hýčkali nějakou ekvilibristikou, schopnost pohrávat si i s velice jednoduchými kytarovými linkami jim však rozhodně nechybí. Nejlépe je to pak ke slyšení v na kolekci nejpomalejší skladbě „Wraiths“, jež ztělesňuje jednu z ideálních představ dobře namazaného kytarového stroje valícího neohroženě vpřed.

Když vynecháme povzdech nad zbytečnou ztrátou mladého života, tak absence Makha Danielse jakožto křiklouna bude pro EARLY GRAVES citelná. Jeho hlas v sobě ve vzácné symbióze obsahuje vzteklou uřvanost i hluboký chřaplák, což je kombinace přímo ideální k tomu, aby vokál plnil úlohu naprosto rovnocenného partnera k ostatním položkám tvořícím celek jménem „Goner“. Celek, který by se v záplavě podobně znějících nahrávek rozhodně neměl ztratit.