Přední slovenská new schoolová hardcorová úderka o sobě dává vědět čtyřskladovým EP materiálem, který po všech stránkách o několik úrovní přeskočil produkci předchozího „In The Hour Of The Slowest Clock“. Žánrově MADCULT zůstávají na trase, kterou naznačil předchozí kus. Tedy hardcore řiznutý dalšími vydatnými vysokooktanovými příměsemi, kde metalcorová příchuť dodává „4 Reasons, 4 Failure(s)“ trendové barvy, thrashový podíl ji přidává staromilskou poctivost a tah na branku, vzácněji se vyskytující táhlé a umírněné plochy obalují celek atmosférou a náladou. MADCULT díky tomu stojí někde mezi dětmi s barevnými deathcorovými mazanicemi na tričkách a podzemní pure hardcorovou scénou. Z tohoto širokého postoje, rozkročeného do dvou trochu odlišných HC světů, však necítím ani špetku schizofrenie. Prostě kluci maj rádi CONVERGE, SUICIDE SILENCE i KYLESU a z jejich tvorby je to cítit. Důležité je to, že ačkoliv existuje horda domácích kapel, které se snaží dělat něco podobného, těmto třem to tak nějak věříte a necítíte za tím prázdnou pózu.

Na nahrávání si odskočili do studia Rolanda Grapowa, pod mixem je podepsaný John Mitchell spolupracující například s ENTER SHIKARI nebo ARCHITECTS a zvuk za to až na několik drobností opravdu stojí.  Proč „až na několik drobností“? Pokud srovnám poslední nahrávky, které z této zvukové dílny vypadly, jsou na tom ještě o něco lépe hlavně s nazvučením rytmiky. Na to, že se jedná o trio, je basa trochu udupaná, což je v místech, kde tento nástroj neslouží jen jako stvrzování těla kopákům, trochu škoda. Kytara řeže parádně, a ačkoliv je jen jedna, má krásný hutný a plný zvuk. S mým kaboněním nad detaily by mělo současně zaznít jedno - v koloritu Slovenských poměrů jde o velmi výrazný nadprůměr. Jen málokterá slovenská hardcorová skupina se může pochlubit tak povedenou zvukovou produkcí jako toto trio ze Zvolena.

Největší vadou na kráse „4 Reasons, 4 Failure(s)“ je fakt, že uteče příliš rychle a nemá mnoho opravdu výrazných míst. Nechybí mu však velmi sympatický tah na branku, který marně hledám ve většině domácích kapel, přirozená živelnost a stylová neortodoxnost, jenž z MADCULT dělají objekt, který jednoduše nesplyne s davem rychle se množících metalcorových klonů. Pevně doufám, že toto EP mohu považovat za rozcvičku na brzké plnohodnotné album.