Špína, špína a zase špína. Toto velmi osobité EP se nikdy nesetkalo s jakoukoliv formou hudební hygieny. Lámané bicí, totálně zprzněná basa od člověka, který kdys hrál freejazz a nyní frčí těžko říci na čem. Snad na japonském harsh noisu. Do toho klávesy, které kombinují osmibitové disharmonie s tím nejbrutálnějším noisem, ke kterým nádavkem připočtěte nepříčetné vokály někde mezi dekadentní teatrální poezií, death metalem a psychotickým šílenstvím. CHILD ABUSE jsou krvavou řezničinou provedenou řetězovou pilou, proti které kostkovaná zástěra z jatek nepomůže. Budete pocákaní od hlavy k patě.

Toto je hudba pro několik vyvolených. Opravdu zajímavé rytmy, posypané notnou dávkou matematiky, jsou zachumlány do kabátu z jedových ostnů, které nedovolí vstoupit jen tak někomu. Až to místy působí tak, že Američané důsledně dbají na to, aby nevycházeli posluchačům vstříc. CHILD ABUSE vyžadují odolnost proti noisově rozježeným industriálním stěnám a pokud ji máte, budete odměněni. Pokud ji nemáte, dejte si pro jistotu před jakýmkoliv setkáním s tvorbou tohoto newyorského tria několik tabletek proti bolehlavu.

„Run and Cut“ je v první řadě osobitým spojením noisu, industriálu a mathcore. Občas jako byste slyšeli zfetované MESHUGGAH, kteří narazili do nějaké plechové diskotéky. Kovošroťácké taneční smyčky, které vás rády vyhodí ze zaběhnutého rytmu, vazbení, kvílení a netradiční experimenty se všemi barvami hlukové dekadence. Mnohokrát jsem si vzpomněl na kontroverzní zvrácené remixy na desce „Pain Remixes To Known“ od EPHEL DUATH, ale toto dílo je oproti tvorbě CHILD ABUSE zvukovou aristokracií, která si libuje v konvencích a uhlazenosti.

Pro mě tento materiál naprosto famózně hudebně (hlukově, chcete-li) zachycuje destruktivní myšlenky a okamžiky. Dejte si v pětihvězdičkovém hotelu lajnu kokainu, zapijte ho několika panáky absintu, vezměte si těžkou palici a pusťte se do likvidace interiéru ve stylu velkých rockových hvězd. Není lepší zvukové kulisy, kterou si můžete pustit. Tohle je devastační martyrium par excellence.