Opravdová kuráž byla v dobách formování současné podoby Spojených států jednou z nejnutnějších výbav k přežití. Vymahatelnost práva jinou cestou, než ve stylu „oko za oko, zub za zub“ byla ještě jen v plenkách a výdobytky moderní civilizace si zatím jen pomalu razily cestu směrem do divočiny severoamerického vnitrozemí.

Opravdovou kuráž musí mít i čtrnáctileté děvče, kterému zastřelí otce a které se rozhodne nespoléhat na prozatím bezzubou „civilní“ spravedlnost. Tím, na koho se však chce spolehnout, je představitel starých „dobrých časů“ Rooster Cogburn. Nájemný lovec lidí, který zásadně klade otázky až poté, co zazní několik výstřelů, je přesně tím pravým pistolníkem s opravdovou kuráží, jenž by měl pomstít nespravedlivou smrt otce mladé farmářské dívky.

Nejnovější dílo sourozenecké režisérské dvojice Coenů rozehrává svoji zápletku, jež se v zásadě nijak neliší od mnohých žánrových snímků natočených v pro pro westernové filmy zlatých časech. Stejnojmenná kniha Charlese Portise se koneckonců o jiné schéma, než to klasické „zločin – pomsta“ ani nesnaží. Román už sice krátce po svém vydání v roce 1968 dokázal inspirovat filmové tvůrce, ale zapomeňte na škrobené a přehnaně romantizující filmy s Johnem Waynem. Adaptace Coenů je svým pojetím přeci jen více v intencích současného uměleckého ztvárnění prostředí divokého západu.

Na druhou stranu však nečekejte takovou drsnou a demýtizující jízdu, jakou byli „Nesmiřitelní“ Clinta Eastwooda. Tato záležitost žánrově oscilující mezi road movie a westernem se svým pojetím drží někde uprostřed a první dojem, který vzniká již během nádherného závěrečného záběru zamračené oblohy a zelené louky pod ním, je především krásná pocta i navzdory všem násilnostem a nepravostem starým dobrým časům divokého západu, které už se prostě nemůžou nikdy vrátit.

Role Roostera Cogburna ve vynikajícím ztvárnění Jeffa Bridgese je k tomuto účelu ideálním prostředníkem. Je možná i příznačné, že jeho postava ve filmu promlouvá poprvé skrze dřevěné dveře latríny. Kdysi možná obávaný pistolník a lev saloonů je dnes už jen svojí vlastní karikaturou. Schopnost lapit hledané darebáky mu sice stále nechybí, ale litry whisky, které denně prolévá hrdlem, si na jeho zevnějšku berou svoji daň.

Jeho výslech u soudního tribunálu patří k nejzdařilejším momentům celého snímku. Neochota akceptovat a chápat v daleké americké divočině existenci něčeho takového jako jsou advokáti anebo soudci z něj dělají znamení doby pomalu mizící a muzejní exponát, který se možná i pod tíhou těchto skutečností rozhodne na svoji poslední stopovací výpravu.

Konzervativní technická stránka, včetně poměrně staticky natočených akčních scén, dotváří ideálně vyvážený poměr mezi poctivou filmařinou ze staré školy a aspirací ztvárnit divoký západ romantismu zbaveného, tak, jak jej vidí většina tvůrců westernových filmů z posledních let. Pojítkem s dobou, kdy ti hodní pistolníci byli načesaní hezouni, na jejichž zevnějšku nebyly znát ani celé dny strávené mimo civilizaci, zůstává texas ranger Matta Damona. Užvaněný chvastoun, který toho více napovídá, než „nastřílí“ výborně doplňuje ústřední dvojici, jejíž dialogy by sotva utáhly celý film.

Herecké obsazení, krásná hudba a jistá, zkušená režie jsou hlavními taháky tohoto jinak typického příběhu z divokého západu. Závěrečný dodatek pak už jen definitivně potvrzuje jeho bilanční a hold vzdávající rozměr. I do nejzapadlejších koutů tehdy rodící se světové mocnosti definitivně zavítalo právo a civilizace a zromantizované verze dožívajících pistolnických legend se pomalu ale jistě přesouvaly na stránky laciných povídek a románů. Nastala nová éra, ve které už pro samozvané soudce a vymahače spravedlnosti s koltem v ruce přestávalo být místo. Rooster Cogburn by svým buranským akcentem určitě řekl, že přišla doba, ve které už opravdová kuráž nikoho nezajímala. Po shlednutí tohoto filmu bych mu prostě musel dát zapravdu.