No vida. Máme tady další důkaz nutnosti obrátit kreativní pozornost jinam, dokud je ještě čas. Přesně toto je totiž případ Gore Verbinskeho, jehož sérii mořských adventur „Piráti z Karibiku“ začínala především v jejím třetím pokračování znatelně chybět pára. Tento opět patřičně rozdováděný příběh jednoho užvaněného chameleona sice zůstává nadále žánrově pevně uchopen v teritoriích dobrodružné pohádky, což tentokráte ještě podtrhuje využití počítačové grafiky, ale navrací do tvorby tohoto amerického režiséra závan svěžího větru.

Filmové odvětví, kterému se v posledních letech nesmírně daří dokáže po počátečním diváckém okouzlení nad technickými možnosti výkonných počítačů opakovaně nabízet i kvalitní a poutavé scénáře a taktéž spoustu neotřelého humoru. Přesně na tyto ingredience sází i „Rango“, jehož námět si tak trochu (a někdy i více) bere odevšad, aby pak vše naservíroval v pokud možno co nejosobitějším podání.

Nic z osvědčených klišé nechybí ani v tomto špektáklu. Bláznivé eskapády, přehršle hlášek, slovních narážek, či odkazů, které sotva stíháte zpracovávat a v neposlední řadě ani vcelku banální příběh. To vše tvoří osvědčenou mozaiku i tohoto snímku, který se i navzdory ryze „současnému“ úvodu opírá hlavně o klasické schéma a prostředí filmů z divokého západu.

Děj předcházející očekávanému vyústění lemuje několik na sebe navozujících miniepizodek, tvořících neuvěřitelnou cestu hlavního zeleného hrdiny z pohodlí svého terária až do tajemného westernového městečka, ve kterém se (překvapivě) ději samé podivné věci. Uprostřed divokých honiček a přestřelek se najde ještě dostatek prostoru pro implementaci narážek na slavná filmová díla, což se pochopitelně děje především na parodické úrovni, z nichž „apokalyptický“ netopýří nálet za zvuků slavné Wagnerovy „Die Walküre” patří ke kouskům z kategorie velice povedených.

Otázka pak tedy zcela pochopitelně zní, zda-li to všechno dokáže i nějak držet pohromadě a zda-li se nejedná jen o útok na první signální, jak je tomu u některých animácích sázejících na vtipkující nešiky. Dokáže Verbinski navázat na třetími „Piráty z Karibiku“ zpřetrhanou nit zábavného filmového dobrodružství? Odpověď zní ANO. „Rango“ vás sice neudiví nějakým zásadně novátorským příběhem anebo hlubokým poselstvím, ovšem spolehlivě nabídne zbraně, které tak úspěšně tasil už první díl korzárské série.

Pestré panoptikum různých postaviček je rovněž plusovou položkou. Jednotlivé charaktery jsou vtipné (zlodějská rodinka se slepým otcem na čele), roztomilé (obyvatelé městečka) anebo démonicky odpudivé, jako z těch nejlepších špagety westernů (chřestýš Jake) a hlavní hrdina sympatický trouba, jehož počáteční mimoňství si nelze nezamilovat. Svůj díl na tom má pochopitelně široká plejáda dabujících herců, jíž vévodí v hlavní roli přesvědčivě hláškující Johny Depp.

Asi by se na tomto místě slušelo ztratit nějaké to slovo i o technickém provedení. Velmi solidní standard, chtělo by se říci. Pouštní scenérie nádherné, „akční“ scény nadupané, divoké a přesto přehledné a jednotlivé zvířecí figurky podařené a místy k sežrání. Hudební doprovod (tentokráte) rutinéra Hanse Zimmera si umí pěkně pohrávat s vlastní tvůrčí minulostí, přičemž nechybí ani přímé výpůjčky ze starších vlastních soundtracků („Království“) a stejně tak i s Morriconeho pracemi pro westerny Sergia Leoneho, což ještě podtrhává výrazné ovlivnění „Ranga“ těmito nezapomenutelnými filmy.

Gore Verbinski udělal moc dobře, že stagnující pirátskou ságu přenechal jiným a vybral se nabrat nového tvůrčího ducha do teritorií animovaného filmu. Na cestu si nezapoměl přibalit gejzír nápadů a smysl pro zručně vystavěné filmové dobrodružství, které prostě velmi baví. Že bychom tady měli další filmovou sérii? Těžko říct, ale tento čiperný chameleon by ještě jeden film utáhnout dokázal.

PS: Předmětem recenze byla originální zvuková verze filmu. V českých kinech je promítána i verze dabovaná.