Tradiční plamenná prohlášení, kterými Max Cavalera uváděl novinku Bratrské Konspirace, se tentokrát neomezovala pouze na výrazy typu „killer“ a „heavy“, ale předesílaly namísto tradičního metalu spíše přímočaré vypalovačky, inspirované starými hc/punk spolky typu BLACK FLAG nebo MINOR THREAT. Prvotní nápad nevypadal vůbec špatně, konec konců Max a Igor se nikdy netajili se svou oblibou ke garážovým punk/crust/hc chlívům a album složené z krátkých úderných skladeb by mohlo být zajímavým zpestřením „cavalerovské“ diskografie. Bohužel však ne vždy se dílo zadaří podle plánu.

„Blunt Force Trauma“sice jednoduché je, ale při jeho hodnocení nelze konstatovat jinak než, že bratři trochu minuli cíl. Na albu totiž není punk, ale spíše hodně zjednodušená verze klasického „thrash/death/groove“ hoblování model SOULFLY, které náš zasloužilý hrdina Max (čest jeho památce) drtí od svého, všemi oplakaného, odchodu ze SEPULTURY. Najde se sice pár svižných vypalovaček, které původnímu záměru odpovídají, ale zamýšlenou „straight and primitive power“ se zachytit na albu tak jednoznačně nepodařilo a ve finále lze jen těžko říct, jestli jednoduché riffy a prosté bicí jsou producentský záměr, nebo se jedná o hudební úpadek. Možná kdyby deska obsahovala pouze krátké řežby, jako jsou „Burn Waco“, „Target“,„Rasputin“, „Thrasher“ nebo titulní „Blunt Force Trauma“ a trvala dvacet minut, vypadala by mnohem důvěryhodněji.

Max Cavalera má stále zápal pro věc a stále to ještě svoji buldočí silou prostě a jednoduše „urve“, ale v jeho tvorbě začíná být pomalu ale jistě znát nedostatek svěží invence. Ve zpěvu a textovém poselství se v posledních letech ustálil na vykřikování stále stejných metalových klišé hlášek a svůj hlas, který je v současnosti de facto jeho hlavní a jediná přednost, ve studiu místy dohání efektem.

Zvuk nahrávky je sice opravdu „heavy“ a pár skladeb je opravdu „killer“, ale idea, kterou kdysi tak pěkně trefili SLAYER na „Undisputed Attitude“, se bratrům Cavalerovým naplnit nepovedla. „Blunt Force Trauma“ vypadá spíchnuté horkou jehlou, zní až příliš banálně a docela se divím, že na tuto formu prezentace opět přikývl kytarista Marc Rizzo, který má dle mého názoru na víc, ale v dlouholetém tandemu s Maxem už rezignoval na vyšší umělecké ambice.

Novinka CAVALERA CONSPIRACY je tedy zklamáním a vážně nahlodává Maxův a Igorův legendární status. Ještě pár takovýchto desek a metalová obec si přestane těchto dříve průkopníků vážit, a jestli opravdu někdy dojde k všemi očekávanému reunionu SEPULTURY v klasické sestavě, tak nevím nevím, jakou bude mít hodnotu.