PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dnešní kotouče jsou poněkud žánrově monotematické. Grind, grind, grind a sem tam trochu toho death metalu z domácí kuchyně. Na počátku si připomeneme stále ještě aktuální album pražských deathgrinderů POPPY SEED GRINDER, následovat bude ztřeštěná zábavná alternativa z Brna zvaná SPINELESS FUCKERS, nový digipack a změny v sestavě hlásí ostravská úderka RUBUFASO MUKUFO. Taky se podíváme, jak ji to bez druhé kytary a s dvěma vokalisty jde od ruky a nakonec tu máme grindovku, jejíž název se nám nevešel ani do titulního nadpisu: MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY...
POPPY SEED GRINDER - Humanopohobia
Pokud bychom českou deathmetalovou scénu hokejově rozdělili na extraligu, do které řadím kapely typu GODLESS TRUTH nebo IMPERIAL FOETICIDE, POPPY SEED GRINDER lze začlenit do čela prvoligové soutěže. „Humanopohobia“ je napěchovaná intenzivní říznou deathmetalovou drtí, kořeněná grindcorovým chuťovým ocasem a vyšperkovaná velmi ucházejícím čitelným zvukem, který ponechává skladbám přehlednost i v těch nejbrutálnějších náletech. Členitým skladbám plným naspeedovaných kytar, rytmů a stopek dominuje excelentní vokál, který se řadí na první příčky domácích extrémních hrdel. Od minulé fošny „Oppressed Reality“ se výrazně zlepšil zvuk, instrumentální i aranžérské schopnosti kytaristů, stále však jde o tvorbu znatelně zatíženou konvenčností žánru, která nepřináší nic nového. „Humanopohobia“ je učesanější a techničtější a díky tomu, že se stále tlačí na pilu se stejnou vervou, je deska jako celek energetickou bombou. Díky své monotónnosti nedostatku dynamiky a silných nápadů má celý materiál však místy tendenci splývat v jednu homogenní deathmetalovou hmotu plnou rutinérského smrtícího kovu.
(6.5 / 10)
http://bandzone.cz/poppyseedgrinder
SPINELESS FUCKERS - It Is Just A Real One
Jedna z nejalternativnějších tuzemských grindovek se v roce 2010 vytasila s druhým albem, které rozhodně stojí za povšimnutí. Už jen proto, že extrémní grindcore a dominantní violončelo, popřípadě trubku jen tak někdo u nás zatím nezkombinoval. Ale nejen tím jsou SPINELESS FUCKERS zajímaví. Ani kytary a vokály nezaostávají a nepřipustí, aby se člověk byť jen chvilku nudil a ačkoliv se nehlásím ke konzumentům zábavných hopsavých grindovek, „It Is Just A Real One“ je materiálem, kterým uši propláchnu vždy rád. Už jen pro jeho barevnost, kdy motiv střídá motiv, Kuře (vokály) střídá hlasové polohy jako na běžícím páse a po celou dobu na vás útočí armáda vtípků. Necelých pětatřicet minut je plocha, do které brněnské komando, personálně propojené s další stylově spřízněnou jistotou MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY, procpalo jedenaadvacet skladeb, jejichž cíl je jediný - pobavit. A to se daří. „It Is Just A Real One“ je svěžím grindovým vichrem ze stáje Grodhaisn Productions, který do značné míry smetl mnoho podobných kapel, které tu ve funny grindové škatuli byly před ním.
(7 / 10)
http://bandzone.cz/spinelessfuckers
RUBUFASO MUKUFO - ReMoLAB
Po vydání dvou splitek je tu od ostravských zaklínačů konečně plnohodnotné album, navíc v krásném digipacku. No plnohodnotné. Stopáž celého materiálu lehce překračuje dvacet minut, ale zaplaťnábůh za to. „ReMoLAB“ je v tomto časovém intervalu po okraj naplněné přímočarým grindem koketujícícm s hardcore a punkem. Oproti splitkům je znát určité zmírnění, zvukové balení nemá takovou čistotu jako níže recenzovaní MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY a je znatelná nouze o silné nápady. Prim hrají dva vokalisté, následuje riffová kytara a trochu vzadu jsou bicí, které svmu grindovému řemeslu rozumí výtečně, nicméně chybí jakákoliv zajímavost, jakákoliv přidaná hodnota.
(4 / 10)
MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY - Devolution
Moravský VIP grindový tyjátr je tu po pěti letech s novou fošnou a je znát, že kapele oproti době minulé trochu docházejí síly. Jedna polovina třicetiminutového materiálu je složena ze skladeb nových a druhá je tvořena intrem, jehož hlavní motiv pochází z filmu Requiem For Dream, coverem od drtičů COCK AND BALL TORTURE a skladbami dávno minulými a nově nahranými. Přiznám se, že po pěti letech jsem čekal trochu více. Žehlit se to MINCING FURY snaží velmi povedeným zvukem ze studia Davos a plejádou typických grindových vyplňovaček z domácí kinematografie, popřípadě různě z internetu. Ačkoliv se najdou žánrové přesahy, ať už k punku nebo death metalu, žánrovou variabilitou a hudební zábavou tento materiál zůstává o celou koňskou délku za SPINELESS FUCKERS.
(5 / 10)
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.