Když se potenciální čtenář nenechá odradit několika suchými grafy, přiloženými v jinak až překvapivě dramatickém úvodu této knihy, nečeká jej žádná nudná příručka pro manažery anebo učebnice pro studenty ekonomie. Dvojice autorů Dan Senor a Saul Singer si ve své publikaci vzali na mušku fenomén státu Izrael, respektive ekonomickou stránku jeho fungování.

A tento svůj úkol pojali stylem, který rozhodně nenudí ani laického čtenáře. Je pochopitelné, že bez některých odborných termínů se to neobešlo, ale i bez důkladné znalosti pojmů jako hrubý domácí produkt anebo rizikový kapitál, se na více než 250 stránkách věnovaných českému vydání rozhodně neztratíte.

Izrael je samo o sobě dosti výbušné téma, ale je až podivuhodné, že problematice jeho ekonomického vzestupu se doposud na takto „populární“ úrovni nevěnoval téměř nikdo. Přitom důvodů k tomu by se našlo celkem dost. Dvojice autorů se snaží pojmout krátkou hospodářskou historii tohoto mladého státního útvaru v celé své šíři a přitom si zároveň klade i několik základních otázek.

Co je důvodem tak rychlého hospodářského vzestupu kdysi chudého a vyprahlého území? Jak je možné, že z tak malé země přichází tolik inovací? A hlavně, jak je možné, že to vše Izrael dokázal bez ropného bohatství, kterým se mohou pyšnit okolní arabské země? Jestli vám na tyto otázky kdokoliv šmahem odpoví, že to vše je díky štědré podpoře Spojených států, tak svůj díl pravdy toto tvrzení mít bude, ale rozhodně to nikdy v dosavadní historii Izraele nebylo tak jednoduché .

Ještě než se Senor se Singerem vrhnou na počátky budování státní infrastruktury s pomocí striktně plánovaného hospodářství doslova na zelené louce (anebo spíše žluté poušti), tak se jako první snaží vůbec identifikovat důvody nesmírného inovačního potenciálu Izraelců, který se naplno projevuje hlavně v několika posledních desetiletích. Jejich závěry jsou stejně tak jasné jako zajímavé. Klíč celého fenoménu nacházejí v organizaci, jež jedněmi nenáviděná a druhými obdivovaná - izraelské armádě.

Unikátní systém, nebo chcete-li kultura ve vztahu nadřízený-podřízený, kde se příliš nedbá na přehnanou úctu k autoritám a stejně tak přenášení obrovské odpovědnosti z velitelů na řadové vojáky stimuluje v mnoha Izraelcích tvůrčího ducha a kreativní přístup k řešení problémů. V zemi, kde se povinná vojenská služba vztahuje i na ženy a kde panuje prakticky permanentní atmosféra válečného ohrožení, si díky napjaté bezpečnostní situaci mnozí z mladých rekrutů projdou kritickými situacemi, ve kterých musí spoléhat výhradně sami na sebe. Tyto své návyky si pak logicky přenášejí i do civilního života.

Tam, kde se většina začínajících podnikatelů bojí rizika krachu, jejich izraelští kolegové neváhají investovat svůj čas a peníze i do zdánlivě předem ztracených projektů. Většina z nich sice nakonec i zkrachuje, ale ty úspěšné o to více vyniknou. Mnohé příklady nabízí i tato publikace a jejím autorům slouží ke cti, že jejich výčet neprobíhá toliko strohou statistickou formou, ale naopak každý významný objev anebo komerční úspěch vzešlý z Izraele je posazen do patřičného kontextu.

Velmi žádanou kapitolu pak představuje přímo se nabízející srovnání s dalšími zeměmi, jež si prošly podobně bouřlivým ekonomickým vývojem. I zde se dočkáme zajímavých závěrů. Názor, že dynamické ekonomiky takzvaných asijských tygrů (zde je zmiňovaný Singapur), na rozdíl od vždy přizpůsobivého Izraele, narážejí na své kulturní a historické limity je jedním z těch nejdůležitějších. Právě onen respekt k autoritám a minimální vlastní iniciativa řadových zaměstnanců představují značnou brzdu asijských ekonomik.

Možná nejzajímavější a zároveň i nejvíce diskutovanou část těchto srovnávání může představovat zmíněný příklad ropného arabského emirátu Dubaj. I zde se daří budovat na fosilním bohatství nezávislý ekonomický sektor a přilákat zahraniční investory, ale jak autoři podotýkají, ani tato arabská země není schopna přinášet inovace, ale naopak slouží pouze jako servisní středisko, které mohou zahraniční společnosti prakticky kdykoliv přestěhovat jinam.

Jazyk „Start-up Nation“ je lehký, čtivý a srozumitelný. Přiznám se, že jsem k této knize přistupoval s menší nedůvěrou, pramenící hlavně z přesvědčení, že držím v ruce další nezáživnou odbornou publikaci. Tyto obavy dokáže tvůrčí duo rozmetat okamžitě již ve zmiňovaném úvodu a v tomto vyprávěcím stylu pak setrvává až do samotného závěru. V něm je věnován nemalý prostor současným problémům Izraele. Ačkoliv se ani při četbě této knihy nevyhneme nejednomu odkazu týkajícímu se palestinského konfliktu, svoji pozornost Senor se Singerem zaměřují především na ostatní otázky vztahující se k přítomnosti a blízké budoucnosti židovského státu.

Dá se namítnout, že dvojice autorů občas sklouzává až k přílišně obdivnému vzhlížení směrem Tel Aviv, ale vše, co ve své knize přinášejí, jsou jen těžko zpochybnitelná fakta. „Start-up Nation“ se navíc vyhýbá jakýmkoliv zbytečným konfrontačním formulacím a místo toho se plně soustředí na svoje poslání – přinést vyčerpávající zprávu o obdivuhodném vzestupu mladého státu, který navíc proběhl navzdory mnoha nepříznivým okolnostem.