Co je mi známo, tahle kapela byla vždy riffovnice. Nikterak objevná záležitost, ve které šlo hlavně o drhnutí. A bylo jim úplně jedno, že takhle už mockrát hoblovali jiní, mezi jinými svého času grungeová scéna. Zkrátka svoje retro hráli celkem upřímně. Otázku plagiátu či vykrádání tedy řešit nehodlám, byť se nějakým způsobem nakonec promítne i na hodnocení, ale trochu složitěji, níže se k tomu dostanu.

Od minulé desky sice jakýmsi základem výrazu zůstává zemitá všehochuť, celkem umně z tvrdších žánrů smíchaná a zahraná, s poměrně solidní produkcí, ale notně prolezlá různými jinými vlivy. Řekl jsem základ? Ano, a pakliže ďábel sídlí v detailech, slušně si zasedl právě na tuto desku.

Tak předně, je sice hezké, že se kapela snaží o progresivnější vyznění, a kdyby zůstalo jen u rozšíření výrazových prostředků instrumentace, neměl bych nic proti. Dokonce by toho mohlo být na můj vkus ještě více. Vadí mi však, že se kvůli této snaze znepřehlednila kompozice skladeb. Splývají do jednolitého střídání zasekávacích, těžkých více či méně psychedelických pasáží. Momentů nějak vytrhávajících z tohoto kruhu je poskrovnu. Je to nestravitelné, nikoliv kvůli neuchopitelnosti, ale kvůli uskupení, které sice funguje ve prospěch celku, ale pro jistotu musí vše přecpat.

S KING CRIMSON, k jejichž vlivu se také kapela hlásí, a do jejichž teritorií by se, hlavně s aktuálním počinem chtěla vecpat (už jen ten název!), ale nesnese srovnání ani zdaleka. A tak by se dal vyjádřit celý problém aktuální nahrávky, spočívající v tom, že skupina sice učinila jistý posun, ale někam, kde až takoví machři nejsou.

I když věřím, že nahrávka si své příznivce najde, už jen pro tu špetku originality, která spočívá ve snaze sloučit vlivy dvou nesourodých žánrů, nebo kvůli tomu, že EOLB se tu hráčsky poměrně vytáhli, mně to ale díky výše zmíněnému album snesitelnějším prostě neučiní.