OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po dvou letech přichází v ČR velice populární Chris Corner s novou deskou. Předešlou „Kingdom Of Welcome Addiction“ vnímali fanoušci povětšinou jako mírný ústup ze slávy, příp. jako cizelování vlastního zvuku. A podobně vyznívá i aktuální „Volatile Times“.
Tytam jsou jednoznačně mířené rány na solar v podobě tutovek z prvních dvou alb. Sexuální idol náctiletých slečen (i chlapců) už má v tomto ohledu splněno a s hudbou si hlavně hraje. Pohrává si se zvuky, samply, aranžemi, vokály i celkovou atmosférou. Skladby díky tomu působí poměrně nenápadně, poklidně se linou a budí zdání jisté ležérnosti.Po jisté době však i na „Volatile Times“ vyvstanou z některých písní jednoznačné hitovky. Pravda, nemají povětšinou takovou sílu a údernost jako staré známé „Spit It Out“, „President“ a další, přesto však stojí za zmínku. Počínaje typicky laděnými agresivně-melodickými hity „Music People“, vrcholné „Volatile Times“ či „Ghosts Of Utopia“ a konče u velice pěkné, rozjímavé „Oh Beautiful Town“.
Zbylé kompozice pak můžeme směle zařadit právě mezi ty na první poslech nepříliš atraktivní, pomalejší a na druhou stranu hudebně propracovanější. Takových je na desce většina. Osobně však patřím mezi ty, kterým učarovala opačná tvář IAMX – jednoduché, přímočaré, jednoznačně hitové až taneční kusy, které spolehlivě fungují i živě. Objektivně je však nutno uznat, že Chris Corner si s deskou tentokrát skutečně vyhrál. Její jednotlivá zákoutí jsou slušně propracovaná a těžko je nějakým způsobem kritizovat, zvlášť když je z nahrávky možno vycítit, že autora hudby stále baví to, co dělá - a rozhodně to nedělá na silu.
Závěrem můžeme dodat snad ještě to, že tentokrát došlo k okleštění rockového zvuku na úkor syntetiky a řadový (a jednoznačně i logický) nástupce „Kingdom Of Welcome Addiction“ obstál se ctí. Takže vlastně vše při starém.
Chris Corner si i nadále hraje a cizeluje svůj zvuk. Dobrá deska a logický následovník předešlého „Kingdom Of Welcome Addiction“.
7,5 / 10
Chris Corner
- vše
1. I Salute You Christopher
2. Music People
3. Volatile Times
4. Fire and Whispers
5. Dance with Me
6. Bernadette
7. Ghosts of Utopia
8. Commanded by Voices
9. Into Asylum
10. Cold Red Light
11. Oh Beautiful Town
Volatile Times (2011)
Kingdom Of Welcome Addiction (2009)
The Alternative (2006)
Kiss + Swallow (2004)
fajn
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.