Jedno ze zvukově nejlépe opracovaných domácích alb na poli moderního death metalu z poslední doby se zrodilo v lůně moravské kapely, která s železnou pravidelností po boku zahraničních spolků devastuje domácí kluby. Oproti ostatním nahrávkám, jež se snaží jít naproti světové deathcorové vlně, je na SMASHED FACE znát jejich brutal-death metalová minulost, která má v současné tvorbě stále nezanedbatelnou roli. I tímto se Fredova bítešská mordparta odlišuje od záplavy mladých deathcorových formací, které se za poslední dobu u nás vyrojily s takovou intenzitou, že by i masařky u čerstvé mršiny mohly závidět.

Jedna z koncertně nejaktivnějších domácích klubových kapel po pěti letech vyjela do studiového boje se sestavou posílenou o druhou kytaru a okatou touhou utrhnout z moderních trendů v rámci svých mantinelů co se dá a musím jedním dechem říci, že se jí to v podstatě podařilo. „Misanthropocentric“ je o poznání techničtější, než jeho předchůdce, neztrácí krok s dobou a zvuk je na úrovni umožňující bez studu prezentovat materiál v zahraničí. Co víc by si česká kapela mohla přát? No, mohla by si například přát stvořit hudebně opravdu silný materiál, který se bude jevit výrazným i v rámci světové scény a to zatím SMASHED FACE chybí.

Pokud bych měl jít do detailů, vše je po formální stránce v pořádku, jen tomu chybí osobitost a originalita. Uvítal bych nápaditější kytarové vyhrávky, jež na „Misanthropocentric“ vypadají až příliš omšele a okoukaně, stejně tak by mi bylo příjemné méně deathcorové breakdownové vaty. Dalším neduhem je stopáž alba, která člověka zdaleka nezasytí.

Jednoznačnými přednostmi jsou pak zvuk, pokus skladby posunout k písničkovější formě, brutal-death metalové srdce, které ještě stále znatelně bije za těmi deathcorovými tričky a kšiltovkami. Osobně jsem si více oblíbil dvě hitovky v závěru alba, které znějí lehce oldschoolověji a odlišněji než zbytek. Obrovskou výhodu vidím v tom, že ani po více než půl roce se mi album zatím nepřejedlo a snaží se okořenit žánr spoustou příjemných žánrových naplavenin.

Mohu směle konstatovat, že současný materiál stojí ve stínu gigantů DESPISED ICON nebo jejich techničtějších klonů. A zaplaťpánbůh, že tu máme kapelu, o které se dá říci alespoň toto. SMASHED FACE vytvořili v rámci světové scény lehce nadprůměrnou nahrávku, to je však stále málo na to, aby pronikli do širšího povědomí mimo domácí hranice, ve kterých už si svůj status dávno vyjezdili poctivým koncertováním.