OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Horká novinka z katalogu Solid State Records má název „Children Of Fire“ a musím konstatovat, že se jedná o pojmenování opravdu trefné. OH, SLEEPER přitlačili od posledně ještě více na pilu a nová deska je skutečný Oheň. Hned od prvních taktů se z reproduktorů valí pěkně výbušná směs math metalu, metalcoru a post-hardcoru, která vykazuje nejen shodné znaky, ale má překvapivě i stejnou kvalitativní úroveň, na jaké se pohybují takové veličiny jako UNDEROATH, BRING ME THE HORIZON nebo NORMA JEAN!
Úvodní tři skladby mohou nepřipraveného zaskočit nejen svoji tvrdostí až surovostí, ale kupodivu také instrumentální zdatností a jistotou, s jakou de facto neznámá kapela kope řiť valné většině uznávaných metalcorů. Album neběží v nikterak rychlém tempu a skladby jsou naopak spíše pomalejší, ale zato maximálně zahuštěné. Rytmická sekce je ve všech sekanicích i mimo rytmech tvrdá jako skála a její ne vždy úplně pravidelné údery podporuje téměř bez přestávky neurotické kvílení sólové kytary. Nahrávka tak dosahuje v některých momentech opravdu chvályhodné zběsilosti, ale stejně jako výše uvedení kolegové umí i OH, SLEEPER zvolnit a při melodickém zpěvu nechat posluchače vydechnout.
Kapele se daří mixovat agresi a melodie velmi přirozeným způsobem a všechny změny nálad jsou zvládnuté s mazáckou lehkostí. „Endseekers“, „Hush Yael“, „In The Wake Of Pigs“ nebo „Claws Of A God“ jsou tvrďárny par excelence, ale každá z nich obsahuje také silný, melodický motiv, který skladbu ve správnou chvíli vygraduje. Metalcorové sekačky a melodické linky jsou často vrstvené přes sebe, ale oba protipóly fungují stále v působivé harmonii a nahrávka je přes svoji divokost stále dobře stravitelná. Nad instrumentálním běsněním se většinou rozléhá ostrý řev, ale jak bývá v tomto oboru zvykem, doplňuje jej často čistý zpěv. Oba vokály jsou kvalitní, zní dobře dohromady a střídání zpěvů je tak další věc, kterou lze Američanům přičíst k dobru.
Nejvýraznějším kusem z kolekce je nepochybně (skutečným tragickým příběhem inspirovaná) „Hush Yael“ s parádními opakujícími se údery v závěru, ale mým osobním favoritem je spíše klidnější „Family Ruins“. Skladba, ve které kapela dokázala nejlépe namíchat obě své tváře a za podpory kláves a samplerů vystoupat na opravdu vysokou úroveň.
Důležitá věc, kterou je třeba v souvislosti s OH,SLEEPER také zmínit je křesťanství. Frontman Micah Kinard je zapálený věřící a jeho texty na „Children Of Fire“ spojuje stejně jako předchozím „Son Of The Morning“ koncept pojednávající o konfliktu Boha a Ďábla, tentokráte je však příběh více obecný a vypráví o ztrátě a znovu nalezení víry.
OH, SLEEPER dokázali v době, kdy se „metalkór“ zdá již vyčerpaný a jeho popularita se zvolna dostává do druhé poloviny sinusoidy, přijít s překvapivě kvalitním materiálem a dávají tak kritikům jasně najevo, že je třeba s odpisem tohoto stylu ještě počkat. Album zní přesvědčivě, uvěřitelně, je dotažené po zvukové i produkční stránce a z pohledu fanouška žánru jej nelze nepochválit. Zkrátka příjemné překvapení, které bez váhání doporučuji všem příznivcům tvrdších math-post-metal-hardcore-punk šíleností jako tučné a velmi výživné sousto ke zpracování.
OH, SLEEPER překvapili. Novinka „Children Of Fire“ je jednou z nejlepších metalcore/post-hardcore nahrávek roku 2011.
8,5 / 10
Zac Mayfield
- bicí
Shane Blay
- kytara, vokály
Nate Grady
- basa
Micah Kinard
- vokály, programování
James Erwin
- kytara
1. Endseekers
2. Shed Your Soul
3. The Marriage Of Steel And Skin
4. Hush Yael
5. The Conscience Speaks
6. Dealers Of Fame
7. Means To Believe
8. In The Wake Of Pigs
9. Claws Of A God
10. The Family Ruin
11. Chewing The Stitch
12. Children Of Fire
Children Of Fire (2011)
Son Of The Morning (2009)
When I Am God (2007)
The Armored March (EP) (2006)
Vydáno: 2011
Vydavatel: Solis State Records
Stopáž: 36:44
Produkce: Andreas Magnusson
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.