Prezence absencí. Aneb další vypořádávání se Stuarta Dahlquista s úmrtím bratra i dalších blízkých osob. Pakliže předchozí deska „What You Don´t Know Is Frontier“ představovala něco jako duševní očistec, „Presences Of Absences“ je jeho nadstavbou. Jako by ústřední postava tohoto uskupení na předešlém kotouči svedla prostřednictvím mohutných dronů boj se svými vnitřními démony a nyní, díky vesměs vyklidněné poloze, do níž je deska vystavena, už jen nostalgicky vzpomínala.

V uplynulých třech letech se toho v ASVA událo hodně. George Stuart Dahlquist studoval teorii barev, poslouchal Arvo Pärta a vyměnil kompletní sestavu. Rozhodně se ale nedá říci, že by současný line-up tvořili nějací nazdárci. Trumpetista Jake Weller možná patří mezi ta méně známá jména, ale působiště Grega Gilmora (MOTHER LOVE BONE) a Tobyho Drivera (KAYO DOT, MAUDLIN OF THE WELL) už budí přinejmenším zvědavost. S novými členy sice nepřišel nějaký výrazný odklon od prezentovaného stylu, ale progres je patrný na první poslech. Od časů „Futurists Against The Ocean“, resp. Dahlquistova působení v BURNING WITCH a SUNN O))) uplynulo už hodně času, takže se vlastně aní není co divit, že u pouhého drone/doomového vyznění nezůstalo a celá tvorba se posunula zase o kus dál.

Nač ale chodit okolo. Na „Presences Of Absences“ výrazněji absentuje právě vazbení kytar a celá nahrávka je provzdušněna a odlehčena. Pakliže bychom ji porovnali s deskou předešlou, kde byly tyto étericky znějící pasáže určitým stylovým doplňkem masivního dronování, u alba aktuálního je tomu přesně naopak. Zpětné vazby se sice občas vynoří, nicméně základem nahrávky je právě vzdušná atmosféra tvořena především Dahlquistovými varhanami. Výsledek tak díky tomu zasahuje do zcela jiných sfér, než tomu bylo v minulosti. Zapomeňte na doom, zde se místy dostáváme až někam k oblastem, kde operují COIL či (díky vzletnému vokálu Tobyho Drivera) ANTONY & THE JOHNSONS. Jinými slovy – hlavní autor se nyní obrátil dovnitř, zatímco dříve se prezentoval zejména směrem ven.

G. Stuart Dahlquist už se nesnaží být heavy. Tedy ne, že by atmosféra desky působila nějak zvlášť pohodově, ale už se nejedná o přehlídku hluku a maximální hlasitosti „Presences Of Absences“ se svým melancholickým vyzněním ponejvíce blíží skvělé „A Game In Hell, Hard Work In Heaven“ z alba předešlého. A to v minimálně stejné kvalitě.

Pakliže se oceňované „What You Don´t Know Is Frontier“ zařadilo (i na tomto serveru) mezi nejlepší nahrávky roku 2008, s aktuální deskou na tom Mr. Dahlquist rozhodně nebude jinak. Skvělá práce, nejlepší deska ASVA a subjektivně zatím i nejzajímavější nahrávka letošního roku.