OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na stránkach Metalopolisu sa hip-hopu venujeme iba rekreačne. Celkom určite to ale nesúvisí s tým, že by sa v tomto žánri dialo pramálo zaujímavého; stačí si vypočuť najnovšie radovky od SHABAZZ PALACES alebo DEATH GRIPS. Prvá si získala pozornosť kritikov pre svoju experimentálnu povahu, druhá aj pre nebývalú živočísnosť. A hoci v oboch prípadoch platí, že ešte stále je čo zlepšovať, často sa hovorí, že oba spolky priniesli niečo, čo tu ešte nebolo. Pozvánka do vyšších kruhov na seba nenechala dlho čakať.
Hip-hopový album roka
Blondiak Astronautalis vystupuje navonok civilnejšie, nenápadnejšie a hlavne - dokáže osloviť aj mimožánrové publikum. Nových fanúšikov získava viac poctivým koncertovaním ako cez médiá a akékoľvek výstrednosti by ste v jeho prejave hľadali len ťažko. „Nemali sme inú možnosť, ako nasadnúť do auta, dobrovoľne hladovať a pri spievaní vypľúvať aj pľúca, až kým sa ľudia nezačali zaujímať, že sme na iTunes,“ hovorí o ceste za kariérou.
Na jedno však zabudol: bez kvalitnej hudby by všetka jeho námaha vyšla nazmar. A práve tu treba zdôrazniť, že pokiaľ ide o výsledný dojem a záživnosť počúvania, poráža „This Is Our Science“ oba zmieňované novátorské pokusy, nech už je ich prínos pre scénu akýkoľvek. Priznávam, o mojom osobnom kandidátovi na hip-hopovú dosku roka nerozhodla žiadna progresivita. Znova zvíťazila obyčajná chémia.
Od osvietenstva k súkromnému životu
Pri bližšom pohľade na raperovu tvorbu treba mať na pamäti jeho cestovateľskú povahu: ako človek miluje zmeny a často prezlieka kabáty. V praxi to znamená, že v textovej zložke sa prelínajú rýmy z osobného života aj milo prikrášlené príbehy o vedcoch z čias osvietenstva. Ukryté paralely často objavíte až pri opakovanom počúvaní.
Rozlietanosťou je samozrejme poznačená aj hudba. Vkusné rapové texty naťahuje Astronautalis v melodické popevky, pre dramatický efekt pridáva vrstvy gitár, bicích a syntetizátorov, pričom zachádza až niekam k indie rocku, a nebojí sa ani obnosených šiat Toma Waitsa („Holy Water“), ani štylizácie do obyčajnej popovej polohy. Rapovanie sa chváli samo.
Dôležitým bodom je, že všetky zmeny prebiehajú nenásilne. Ak sa nechcete v albume vyložene vŕtať, nepotrebujete si ich všímať okamžite. Podstatnejšie sú jednotlivé nálady a vôbec množstvo sršiaceho nadšenia, ktoré všetky kontrasty zväzuje do hladko plynúceho celku. Druhou stranou mince sú azda len (a práve preto) nenápadné šedé myšky, ukryté medzi rozpínavými hitovkami. Aj z nich sa ale časom vyprofiluje niekoľko favoritov. Za príklad nech poslúžia druhá "This Is Our Science" a štvrtá "Measure The Globe".
Nevtieravé hitovky
Hoci jeho pesničkárstvo prekypuje nadšením, nikdy neskĺzne k presladenej naivite. A to isté platí aj o pripadnej podliezavosti: bez ohľadu na ambície, Astronautalis nie je žiadnou hviezdou, snažiacou sa upútať pozornosť okamžite a za každú cenu. Dokonca aj v prípade hitových skladieb („The River, The Woods“ alebo „Dimitri Mendeleev“) si udržiava odstup a neminie všetok arzenál hneď pri prvom použití.
„Mám rád nahrávky, ktoré sa ti nezavesia na nos hneď pri prvom počúvaní,“ priznáva raper v rozhovore a mieri aj do vlastných radov. Je to tak, album má čo odhaľovať predovšetkým pri viacnásobnom stretávaní – či už sú to ukryté slovné hračky, nuansy oduševneného prejavu alebo zákutia inštrumentácie. A aj vďaka zdravej minutáži sa k nemu budete radi vracať. Obzvlášť, keď jeho sila rastie s každým ďalším vypočutím.
Najlepšie skladby: „The River, The Woods“, „This Is Our Science“, „Dimitri Mendeleev“, „Lift The Curse“
Historical fiction hip-hop.
8,5 / 10
1. The River, The Woods
2. This Is Our Science
3. Thomas Jefferson
4. Measure The Globe
5. Dimitri Mendeleev
6. Midday Moon
7. Contrails
8. Holy Water
9. Secrets On Our Lips
10. Lift The Curse
11. One For The Money
This Is Our Science (2011)
Pomegranate (2008)
You & Yer Good Ideas (2007)
The Mighty Ocean & Nine Dark Theaters (2006)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.