Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Klipovka "Autre Temps", ktorú ALCEST vypustil von pred vydaním novinky "Les Voyages De L´Âme", patrí medzi najlepšie skladby tohto roka. Projekt talentovaného skladateľa menom Neige a jeho rytmického partiaka Winterhaltera však patrí na scénu, na akú patrí, a tak mu niečo také len sotva prejde, pokiaľ svoj hit neobklopí adekvátne kvalitným albumom. Stalo sa? Z reakcií fanúšikov ALCEST sa zatiaľ zdá, že novinka ako celok oproti predošlým skôr nudí.
Syndróm KATATONIA. To je presne to, o čo tu beží. Francúzi si zízanie na špičky topánok spríjemnili nahraním dvoch albumov, na ktorých priniesli čosi zdanlivo nové, takmer durovú, pozitívne znejúcu hudbu, vystavanú podľa najtradičnejších melancholických postupov, aké už aj ich veľvyslanci ANATHEMA občas majú problém udržať na hranici vkusu. K tomu ALCEST priniesol rýchle pasáže s blackmetalovou rytmikou a postrockovými plochami - opäť v dobrácky zasnených pozitívnych tóninách. Prečo ale syndróm KATATONIA? Pretože títo dvaja neboráci odrazu prišli s albumom, na ktorom toto všetko prekročilo tú pomyslenú hranicu, za ktorou to už pre mnohých fanúšikov začína byť mainstream. Ak by použitie slova dynamika pri albume "Les Voyages De L´Âme" nebolo príliš trúfalé, tiež by celkom vystihovalo rozdiel medzi minulosťou a prítomnosťou.
Niežeby sa človek občas po trochu presladených momentoch nemal chuť napiť. To by vám ale malo vadiť len za predpokladu, že vás ALCEST štve a priori. Vo väčšine prípadov stačí prečkať začiatok skladby a po pár minútach to zapadne to príjemného konceptu vyspelého albumu talentovaných hudobníkov. Odmenou Francúzov pre tých, ktorí pri albume vydržia dostatočné množstvo posluchov, sú motívy, ktoré bavia, lezú do hlavy a zostávajú tam. Čím je potom súčasný album lepší než tie predošlé? Vyspelosťou, vyhratosťou, prístupnosťou. Inými slovami tým, čím je podľa nezanedbateľnej skupiny fanúšikov práveže horší.
Ak patríte k dlhoročným fanúšikom ALCEST, novinka pre vás pravdepodobne nebude znamenať žiaden veľký pokrok smerom, ktorý by ste preferovali. Ak naopak projekt nepoznáte, "Les Voyages De L´Âme" je ideálny album, ktorým sa s ním môžete zoznámiť. Aj za cenu toho, že tie predošle následne nedoceníte tak, ako by si zaslúžili. Určite však všetci poznáme dostatok kapiel, pri ktorých sme zažili presne túto istú situáciu.
1. Autre Temps
2. Là Où Naissent Les Couleurs Nouvelles
3. Les Voyages De L'Âme
4. Nous Sommes l'Emeraude
5. Beings Of Light
6. Faiseurs De Mondes
7. Havens
8. Summer's Glory
Opětovně parádní deska, která jde dle mého soudu ruku v ruce s životním zráním hlavního autora. Jako by do "Souvenirs D'un Autre Monde" bylo přetvořeno muzikantovo dětství, "Écailles De Lune" skládal dospívající jedinec a "Les Voyages De L'Âme" dospělý muž.
23. ledna 2012
Klypso
7 / 10
Farbičky ALCEST sa žiaľ pomaly míňajú. Z nových skladieb ma dokázala nadchnúť len tá druhá v poradí. Zvyšné veľmi nevyčnievajú z odtieňov minulých nahrávok a iba potvrdzujú kvalitný štandard kapely.
Kombinácia shoegaze, rocku a black metalu, ktorá ma kedysi zaujala práve svojou čistotou a schopnosťou vdýchnuť sladkú vôňu aj takému agresívnemu žánru, za aký sa považuje black metal, je v opakovanom podaní už len závanom niekdajšieho očarenia. Ale aby sme boli čestní, svoj podiel viny nesú aj priveľmi podobné spriaznené projekty.
23. ledna 2012
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
jenage
7 / 10
Kouzlo Souvenirs... uz se asi nezopakuje, tyto dalsi dve desky mi tak nejak splyvaji dohromady...
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.