Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nová česká naděje nese jméno THE TRUTH IS OUT THERE. Tedy ne že by tato ostravská čtveřice byla za úplné nováčky, ale při vší úctě k předešlým jakkoliv solidním působištím jednotlivých muzikantů (CRASHPOINT a PIPI-DUPU) kápli hudebníci na to ořechové právě nyní. Je potěšující zjistit, že stran následování hudebních trendů už nejsme sto let za opicemi a propast mezi námi a západními zeměmi se v tvrděrockové sféře i díky albům, jako je toto, průběžně zmenšuje.
Důvodem je jednoznačně moderní (i módní) křížení žánrů, v tomto případě pak především toho hardcorového s elektronikou (resp. dubstepem) někde na pomezí THE DILLINGER ESCAPE PLAN, HORSE THE BAND a ENTER SHIKARI. Jistě, instrumentální úrovně borců z TDEP a jim podobných osoby odpovědné za tuto taškařici zřejmě jen tak nedosáhnou, avšak cit pro povedenou skladbu, výraznou melodii a hitové cítění jim nechybí. Debutové EP je tak díky své "délce" parádně natlakovanou záležitostí, která v podstatě ničím nezaostává za světem a hlavní otázkou tedy zůstává, zda model elektronicky laděného dusání spjatého s vypjatým corovým drcením a hitovými refrény nebude na dlouhohrajícím albu vyčerpán.
Zájemcům o poslech nabízí kapela možnost stáhnutí tohoto EP na http://ttiot.net/.
Rozhodně jeden z nejzajímavějších úkazů na domácí mladé scéně. Hanzi , který opustil kvůli této kapele velmi slibně jedoucí CRASHPOINT, svoji ex-skupinu dle mého odsoudil k pomalé a bolestné smrti, protože druhý vokalista, který by po něm mohl plnohodnotně převzít jeho pěvecké linky a kvalitativně se mu alespoň přiblížil, se na Moravě bude hledat jen velmi obtížně.
Ale zpět k THE TRUTH IS OUT THERE. Jejich moderní směs tvrdé hudby si evidentně jako své vzory oblíbila sebranky jako HORSE THE BAND a ENTER SHIKARI (TDEP, o kterých hovoří kolega v hlavní recenzi, tam neslyším ani trošku). K ENTER SHIKARI musím dodat, že EP THE TRUTH IS OUT THERE je po aranžérské stránce lepší než jakákoliv placka od těchto přeceňovaných Angličanů a baví mě mnohem více.
EP reflektuje současný trend montovat do tvrdých kytarovek dubstepové fragmenty, velmi solidním způsobem v sobě integruje živou kapelu a elektroniku, má navíc jednoho z nejlepších crossoverových vokalistů na domácí scéně, který se lehce a bezproblémově pohybuje jak ve vypjatém řvaní, tak v citlivých čistých vokálech, kterým v tomto případě nechybí ani čich na silné melodie. Po produkční stránce dotažené, zvukově i aranžérsky velmi slušné moderní elektro-metalcorové EP. Za mě jednoznačně palec nahoru. Pevně doufám, že plnohodnotné album, kterým by jednoznačně potvrdili své místo na domácí scéně na sebe nenechá dlouho čekat.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.