„Válka je skvostem, pokud se při ní nikomu neubližuje. Tou válkou je black metal odpadních vod.“
Lord Morbivod

Slyšíte dunění válečných bubnů v hlubinách ? Víte, jak vypadá kanalizace pod vaší čtvrtí? Proháněli jste se někdy počmáraní warpaintem stokami po boku tisícihlavého hejna krys? Bojovali jste s jehovisty na zvradlech v krvavé bitvě? Uctíváte mocného Boha, Pána z Čistírny? Pokud ne, tak se připravte, že při poslechu Stínů Plamenů tohle všechno zažijete. Lord Morbivod na vás totiž útočí velmi intenzivně, špinavě a odpadně.

Nápad vytvořit tento vyjímečně originální projekt se zrodil po té, co Morbivod se svým kámošem začali chodit do plzeňských kanalizací na procházky (už víte, jak vypadají exoti?). Rozbořené cihly, zatuchlý vzduch a čiročirá temnota okolí Morbivoda inspirovala vskutku zajímavě. Stvořil si vlastní svět s vlastní mytologií, svět, ve kterém vládne Pán z Čistírny se svou proradnou chotí Paní Vodárenskou a dvěma syny - Mistrem Jímačem a Synem Poklopů. Svět, ve kterém bojuje oživlá špína na zvradlostrojích proti proradné Vodárenské mafii (složené výhradně z křesťanských psů a jehovistických ovcí). A pak se vrhl na vytváření koncepčních alb, ve kterých nakonec špína vždy zvítězí. A protože má Morbivod rád kapely jako Immortal a podobně, je jeho hudbou i rychlý melodický black metal. Ale co dál? Pouze zábavné a originální prostředí nestačí a toho je si mistr Morbivod vědom. Používá bicí automat, který na této nahrávce zní kupodivu celkem přirozeně. Velmi jednoduché, rychlé a melodické kytary jsou vymýšleny přeci jen i s citem a tak monumentální válečná atmosféra na tomto albu není jen pindama do prázdna. Proč válečná?

Protože děj alba Ve Špíně je prada pojednává o nějvětších válkách mezi Vodárenskou mafií a Špínou. Morbivod má skutečně krásně posazený hlas, i když nemění polohy hlasu téměř vůbec (kromě písní Návrat Mistra a Rozhovor o důkazech, což jsou dialogy bratrů Mistra Jímače a Syna Poklopů). Ke konci alba občas uslyšíme dokonce melodický zpěv, který, co se týče kvality je poměrně mizerný, ale do celého alba sedí naprosto skvěle a nikomu to ani nepříjde. Refrény zní na to, že jde o undergroundový black, velice chytlavě a monumentálně. V uších mi stále zní ,,Já jsem pan Morbivod, v betonovém lůně spím..." a i když texty disponují poněkud nízkou slovní zásobou, vyznívají příjemně a zábavně. Občas je slyšet kromě automatických bicí také tympány (nejspíš samplované samozřejmě), ale díky ním a díky občasnému melodickému zpěvu album trošku vyznívá jako Master´s Hammer, což je velice příjemné.

Povedený celek uzavírá coververze MARDUK - kultovní song Nightwing, který je nahraný věrně a zní skvěle, typický rukopis Marduk je jasně čitelný. Poslech Stínů Plamenů není dřina, je to radost a uvolnění pro ty, kteří už do black metalu trochu pronikli a jsou ochotni přijmout black v netradičnější podobě, i když znám spousty pravých blackerů, kteří mají na spojování špíny s blackem svůj názor. Já na to mám také svůj názor - je to po čertech originální a dobré!