Americká tech-death-core úderka VEIL OF MAYA zaujala před dvěma roky velmi vydařeným zářezem „(id)“ a vcelku oprávněně se o ni začalo hovořit jako o další mladé dravé štice, která je spolu s podobně zaměřenými kapelami, jakými jsou třeba THE FACELESS, BORN OF OSIRIS, FRACTALS nebo THE CONTORTIONISTS, schopna trochu nakopnout stagnující deathcore scénu. Nyní nám Sumerian Records posílají jejich novou studiovku „Eclipse“ a je zajímavé sledovat, jak se nadějná kapela (s pomocí uznávaného Mishi Masnoora z PERIPHERY na postu producenta) dokázala vypořádat s velkým očekáváním. Pro všechny tyto progresivitou se zaklínající party je toto vcelku ošemetná věc, neboť od každého jejich nového alba se automaticky očekávají velké a dříve neslyšené věci. 

Tuto výzvu k mému překvapení VEIL OF MAYA moc neřešili a na novince pouze nepatrně zhrubli, zrychlili, přitvrdili. "Eclipse" je stále hudebně náročné, ale krom několika povedených kousků obsahuje i dost těch z dnešního pohledu tuctových. Konkrétně třeba třetí „Punisher“ je výborná, rytmicky zajímavá věc s pěkným samplem na pozadí, která dokonale splňuje mé představy o moderním metalu, ale hned po ní přichází obyčejná a dost klišé hoblovačka „Winter Is Coming Soon“ a nadšení rázem upadá. Takovéto výkyvy se na albu opakují dost často, a to kolikrát i v rámci jedné skladby. Kapela jakoby v jistém momentě rezignovala a namísto rozvíjení zajímavého nápadu volí raději jistotu v podobě laciné deathgrind klepačky, což posouvá nahrávku směrem k průměrnosti.

Krom zmiňované „Punisher“ patří mezi silné momenty i na neotřelém riffu postavená „The Glass Slide“ a obě volnější, do post-metalu hozené instrumentálky „20/200“ a „Eclipse“, které dle mého naznačují zajímavou cestu, jež by v podání VEIL OF MAYA nemusela být úplně marná. Tyto „atmosférické“ momenty občas probleskují i do ostatních skladeb, a pokud v budoucnu převáží nad zuřivým hoblováním (aktuálně je tento poměr zhruba 2:3), tak se máme na co těšit.

Sympatické je na VEIL OF MAYA to, že nestaví svůj projev na provařených breakdownech a djentovém zvuku kytar (jak bývá dnes u mladých deathcore kapel zvykem) a naopak se snaží o členitější stavbu skladeb a vlastní zvuk. Albu dominuje pěkně ostrá, pilu či rašpli připomínající kytara a krásně „duté“ bicí. Úspěšně se též daří zapojit klávesy a samply a nahrávka zní jako celek úderně a profesionálně. Dříve neslyšené věci se sice moc nekonají a „Eclipse“ za hravým a členitým „(id)“ možná o něco zaostává, ale mezi kapelami pohybujícími se na rozhraní technického death metalu, deathcoru a math metalu se jedná stále o lepší než průměrnou práci.

Střídmé bodové hodnocení je možná způsobeno poruchou na mém přijímači zapříčiněnou příliš velkým očekáváním, ale nedá se svítit, od party užívající v propagačních materiálech slovo „progressive“ je třeba vyžádovat ambicióznější materiál. VEIL OF MAYA v tomto ohledu sice vyloženě nezklamali, ale chtě nechtě musím vzít v potaz, že vývoj pokročil a to, co bylo před pár lety svěží a neokoukané, již dnes tolik neohromí.