Předchozí album newyorských nezmarů („Ironbound“) znamenalo sebejistý návrat k formě zpřed dvaceti let a sklidilo jen a pouze kladné ohlasy. O to více jsem byl zvědav na jejich zbrusu nový materiál. Ten opět dopadl velmi dobře a je ukázkou prvotřídní thrashmetalové hudby.

Novinka „The Electric Age“ potvrzuje fakt, že OVERKILL prožívají idylické časy. Je totiž znát, že kapela v současné době stoprocentně funguje a to jak po stránce muzikantské, tak i co se týče mezilidských vztahů. Je jasné, že se zde zformovala sestava, která si po všech stránkách naprosto sedne a která nemá v dlouhé historii kapely konkurenci. Patrné je to zejména ve spolupráci kytarového tandemu Dave Linsk/Derek Tailer, ten totiž dvojici původních členů Bobby „Blitz“ Ellsworth/D.D.Verni již nějaký ten rok výtečně doplňuje, což se samozřejmě odrazilo kromě studiové práce i na kvalitě koncertů. Angažování robustní ultrarychlé mlátičky Rona Lipického za bicí soupravu bylo před pěti lety vynikajícím tahem, který celkové vybudování nejsilnější sestavy v historii OVERKILL už jen dotáhl do zdárného konce.

Album „The Electric Age“ útočí v plné rychlosti se vším co OVERKILL vyneslo v dávných dobách největší ohlas. A sice nabušený power/thrashový mustr postavený na souhře obou kytaristů, střídajících se jak o razantní riffy, tak vyhrávky a kytarová sóla. Zvonivá a tak trochu vytažená ( i když ne až tolik jako kdysi) Verniho baskytara už je tradicí a drží nerozbitnou kostru skladeb. Vypjatý pěvecký projev charismatického Blitze nedoznal žádných vážnějších změn, natož pak nedostatků. Bobby je úžasný a zpívá opět ve skvělé pohodě, jakoby mu vlastně ani nebylo přes padesát.

Celé album vykazuje typickou melodiku OVERKILL, příznačnou zejména pro jeden z jejich dávných milníků – oblíbené album „Horrorscope“. Stejně jako předchozí zářez má i tahle razantní nálož nejblíže právě k tomuto materiálu. Letošním skladbám nechybí tah na branku, hromada energie, nápady, ani melodičtější, punkem řízlé hitovky, příznačné právě a jen pro OVERKILL. Příznivci této kapely si tak přijdou na vyrovnaný a semknutý materiál, kde je opravdu z čeho vybírat a který se v dlouhé diskografii newyorských rozhodně neztratí. Naopak mám pocit, že novinka pouze stvrzuje silné pozice vydobyté předchozím zásekem „Ironbound“.

Nechybí jejich typicky rychlé hitovky, lehce šmrnclé punkovým nábojem – „Save Yourself“ a „All Over But The Shouting“, powermetalové dusárny ve středních tempech - „Black Daze“ (má velmi oblíbená), ani tradičně velmi silový úvod alba, který zde stanovuje normu kvality pro celý komplet - nabušená trojice skladeb „Come And Get It“, „Electric Rattlesnake“ a „Wish You Were Dead“, zhotovená v nejlepší tradici zeleno-černého kvintetu, tedy s mnoha skvělými riffy i nějakou tou změnou tempa ve střední části - ta u „Electric Rattlesnake“ je doslova dechberoucí.

„The Electric Age“ je prvotřídní, moderně znějící klasické thrashmetalové album od kapely, která už je sama o sobě dávno považována za klasiku.