Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kapela pochádzajúca zo stredného Slovenska sa odmlčala na dlhý čas, dokonca som na ňu aj zabudol. O to viac ma prekvapila existencia nového CD. Z prekvapenia sa vykľulo mierne sklamanie, keď som zistil, že nejde o regulárneho nasledovníka debutového albumu, ale len o EP mapujúce niekoľkoročné snaženie skupiny, ktoré bolo poznamenané personálnymi zmenami.
Na prvé vypočutie na mňa EP „Reborn“ zapôsobilo ako mierne rozháraný a nekompaktný materiál. Príčinou tohto môjho pocitu je fakt, že jednotlivé skladby boli komponované a nahrávané samostatne počas troch rokov, takže jednotlivé dvojice skladieb sú rozdielne nielen po stránke inštrumentálnej, ale hlavne odlišným zvukom.
Novšia dvojica skladieb („Between The Light“, „Reborn“) disponuje okrem väčšej tvrdosti aj prepracovanejšou technikou a hlavne dokonalejším zvukovým hávom, o ktorý sa postaral Švéd Jens Bogren (OPETH, KATATONIA, SOILWORK, DAYLIGHT DIES, GOD FORBID, IRON MASK, AMON AMARTH, SYMPHONY X, atď). A samozrejme, aby som nezabudol, poteší aj hosťovanie klávesáka Matta Guilloriho v „Reborn“ (JAMES LABRIE BAND, DALI´S DILEMMA a JAMES MURPHY).
Od prog power metalu sa PORTIKUS za sedem rokov prepracovali k tvrdším polohám, hoci progu ostali verní, a ak im na debute „Virtual World“ chýbali výraznejšie štruktúry a melodickejšie nápady, tak tentoraz ich je dostatok. PORTIKUS sa môžu pokojne pochváliť týmto produktom s nadpriemernou kvalitou, ktorého jedinou chybou v mojich očiach je, že neprekvapuje ničím novým. Myslím ničím novým v porovnaní so zahraničnou konkurenciou. Ak príde na porovnanie s našimi lúhmi a hájmi, tak samozrejme ide o značný rozdiel.
Neostáva preto nič iné ako čakať, čo nám PORTIKUS prinesú na vraj chystanej dlhotrvajúcej nahrávke. Som zvedavý, ako PORTIKUS zúročia dlhoročné skúsenosti a svoje inštrumentálne i skladateľské schopnosti. „Reborn“ naznačuje, že môžeme očakávať kvalitný materiál. Určité oživenie a ozvláštnenie produkcie možno očakávať aj vzhľadom k tomu, že PORTIKUS angažovali ďalšieho speváka. Prípadné čakanie odporúčam krátiť si počúvaním recenzovaného EP, hlavne ak sa radíte k fanúšikom progových kapiel.
Súčasťou pekného digipacku s vkusnou grafikou je aj dátová stopa obsahujúca vcelku zaujímavé video ku skladbe „My Faith“, ktoré dávam do pozornosti vyššie.
Mierne rozhárané a nekompaktné EP, ktoré ale na druhú stranu poteší kvalitnými skladbami, hlavne tými dvoma najnovšími. Ak by boli jedinými na nosiči, tak by som dal „Reborn“ ešte o bod viac.
1. My Faith (2010)
2. Life – Theatrical Play (2010)
3. Between The Light (2011)
4. Reborn (2011)
5. Little Of My Time (2009)
6. Bound Angel (2009)
7. My Faith (video)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.