OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ach, tá prehnaná medializácia. Stretávame sa s ňou takmer pri každej novej kapele z „hornej dolnej“ a v súčasnosti sa dotýka už aj štýlov, ktoré sa voči takýmto praktikám trhu otvorene vymedzujú a neraz bohorovne velebia DIY etiku (viď svojho času bizarné nihil-crustové bandy, ktoré sa v súčasnosti tlačia napríklad do Pitchforku). „Hype" je vskutku dvojsečná zbraň - kapele mnohokrát viac uškodí ako pomôže. S týmto malým problémom sa na svojej druhej dlhohrajúcej platni museli vysporiadať aj BURNING LOVE. Po skvelom debute boli do nich vkladané zrejme až príliš premrštené nádeje. Klamem... Tých problémov bolo omnoho viac.
Za prvé, BURNING LOVE sú od počiatkov skupina „toho chlapíka z CURSED“ (respektíve jedného z najlepších spevákov v extrémnom hardcore Chrisa Colohana). Za druhé (teraz príde odvážne hypotetické tvrdenie), bez Chrisa by o BURNING LOVE v čase ich začiatkov nikto ani nezakopol. Keďže nárek za náhlym odchodom CURSED zasiahol celú scénu, BURNING LOVE mohli mať pre niekoho štatút akejsi lacnej kompenzácie časov zašlej slávy „prekliatych“.
Prvý album na Deranged, druhý, aby sa nepovedalo, na Southern Lord. Ďalší vyjde na ... (doplňte, ak si trúfate). Greg Anderson, bosorák zo SUNN O))), sa nikdy netajil svojím obdivom ku CURSED a katalóg jeho vydavateľstva tak v poslednej dobe aj vyzerá. Preto nebolo žiadnym veľkým prekvapením, že sa Greg chopil príležitosti a Chrisa so zbytkom jeho novej kapely si okamžite omotal okolo prsta. BURNING LOVE medzitým žali jeden úspech za druhým (Exclaim!: The Number 2 Punk Album of 2010 plus halda vydarených koncertov s tými najexkluzívnejšími menami) a skladali materiál pre „Rotten Thing To Say“.
A teraz to podstatné: Podarilo sa kapele predčiť očakávania po solídnom debute, alebo sme opäť raz všetci naleteli a bude nasledovať tvrdé zaucho? Žiaľ, tentokrát to nebude ani na facku, avšak čo je horšie, „Rotten Thing To Say“ nie je žiadny punkový opus magnum.
Doska priamo nadväzuje na postupy nastolené na „Songs For Burning Lovers“. Veľkým plusom je vyslobodenie „stoner-bluesového krakena“, ale namiesto toho, aby tento element chlapci využili vo svoj prospech a dodali skladbám väčšiu dynamiku, na moje zhrozenie sa často začínajú utápať v jalových sólach, ktoré postrádajú akýkoľvek nosný nápad.
Na albume našťastie nechýbajú úderné punk-hardcorové šlágre („Superstisious Friend“, „Hatefull Comforts“, alebo nasraná „Tremors“), ale nemôžem sa zbaviť pocitu, že obdobne skvelé hudobné metódy som už niekde počul (áno, u CURSED!!!). Takže, máme tu obstojné stoner-rockové ťahy skĺbené s hardcorovou živočíšnosťou, pričom táto „fúzia“ zjavne nie vždy funguje tak, ako by mala. No keď sa to podarí, výsledok stojí za to! Príkladom takéhoto gejzíru čistej energie sú splašená „No Love“ alebo „Damage Case“, seriózne znejúca ako zrážka CURSED a EYEHATEGOD.
Nových BURNING LOVE je aj napriek uvedeným skutočnostiam ohromná škoda. Takejto hudbe jednoducho svedčí chytľavosť a energia, a keď sa tieto nosné zložky vytratia, zostávajú len priemerné (a síce) slušne napisané skladby. Po čase sa „Rotten Thing To Say“ celkom dostane pod kožu, ale žiadne prekvapenie sa už nekoná. Toho sme sa dočkali pred dvoma rokmi pri ich debute, ktorý zatiaľ zostáva neprekonaný.
BURNING LOVE sa na „Rotten Thing To Say" prezentujú tak, ako sme u nich zviknutí. Škoda, že bez počuteľnej pridanej hodnoty.
7 / 10
Chris Colohan
- spev
Alex "Hawk" Goodall
- basgitara
Pat Marshall
- gitara
Andrus Meret
- gitara
Easton "The Business" Lannaman
- bicie
1. Intro
2. No Love
3. Karla
4. Superstitious Friend
5. The Body
6. Made Out Of Apes
7. 1231
8. Hateful Comforts
9. Tremors
10. Damage Case
11. Pig City I
12. Pig City II
13. Broken Glass
14. Outro
Rotten Thing To Say (2012)
COLISEUM/BURNING LOVE Live At The Atlantic Split Series (2011)
Songs For Burning Lovers (2010)
Don't Ever Change 7'' (2010)
Burning Love 7'' (2009)
Vydáno: 2012
Vydavatel: Southern Lord Records
Stopáž: 35:54
Produkce: Kurt Ballou
Studio: GodCity Studio - Salem
pekne to sype...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.