Prakticky bez žádné propagace se na menší turné společně vydala chebská PANDEMIA s uhersko-hradišťskou formací KRABATHOR. Obě seskupení jsou na našich podiích vidět velmi zřídka a tak je zvolená taktika prakticky dokonale utajených koncertů podivná. Nevím, jak na ostatních zastávkách, ale v Plzeňském kraji vniklo do útrob klubu přibližně 60 nejvěrnějších. K rozpumpování příchozích neposloužilo jenom pivko, ale i výše vstupného, když museli ve svých kapsách najít "pěkných" 160,- Kč. Po tom všem jsem alespoň doufal, že produkce začne včas, aby i přespolní stihli poslední vlak a po probdělém ránu na nádražích nemuseli v práci víčka u očí něčím podpírat.
Ani to se nestalo a tak jako první vystoupali na podium FEEBLE MINDED něco po 21.30 hod. Rokycanští byli všem přítomným dobře známí. Rozsah jejich hudby se pohybuje v příjemně poslouchatelném death/grindu s automatickým bubeníkem. Ke slyšení byly kousky z materiálu zachyceného na splitku s LIMITS OF NESCIENT. Na poslední 4 skladby vykázali nového kytaristu Erika a starší materiál oprášili pouze ve trojici Honzík (voc), Jarda (bass) a Pavel (guitar). Jediné co by se dalo vytknout Feeblům mimo horšího zvukového hávu byla přílišná statičnost. Když už jsou postávají fanoušci, měla by je skupina vlastním pohybem strhnout. A to přesně předvedla jako druhá nastoupivší PANDEMIA. Na kapelu jsou slyšet od mnoha lidí různé uštěpačné připomínky, ale při jejich vystoupení musí i ten poslední škarohlíd přiznat, že atmosféru při živé produkci umí navodit výbornou. Zvuková kulisa se najednou o 100% zlepšila, světelné paprsky pročesávaly vzduch a samotní aktéři si na pódiu počínali vskutku profesionálně. Strunový hráči Alex a Jarda byli prakticky neustále v pohybu, měnili strany a jejich vlasové vrtule dávaly vzpomenout na ta nejlepší léta polských velikánů VADER. Uprostřed řádicí Medvěd, jehož vokální party bych spíše než ke zpěvu přirovnal ke kázání. Množství odehraných koncertů především v západní části Evropy se na jejich představení hodně kladně projevuje. Nevadila jim ani hrstka příchozích a chovali se jako by byl plný sál. Svou sehranost předvedli při starých osvědčených věcech, ale větší část věnovali novému albu. Nebýt potíží s americkým vydavatelem,jak mě hoši prozradili, mohli jsme již připravený opus "Personal Demon" přehrávat ve svých obývácích. I přesto se nám dostane dle živého poslechu pěkně našlapaná porce death metalu. A taková vypalovačka jako "Father of The Lie" konečně probudila i doposud stojící příznivce. To již ale nadešel čas, abych se odebral do železné příšery pohybující se po kolejích a vyrazil k domovu. Podařilo se mi umluvit kámoše Kopromastera, aby vyloudil něco ze svého pera a zprostředkoval vám tak pokračující atmosféru koncertu, kde nadešel čas pro KRABATHOR. Takže přeji příjemné počtení.

Millhouse

Zvučení netrvalo KRABATHOR-u proti jiným akcím moc dlouho, protože bylo už nazvučeno předem. Takže hned, jak přestěhovali bicí soupravu s vykousanými činely, rozeznělo se intro, načež se před pódiem hned s prvními tóny slezli všichni, co sem dnes na KRABATHOR přišli a povzbuzovali kapelu mohutným pískáním, aby se pustila konečně do hraní. Akci rozjely skladby "Faces Under the Ice" a "In the Blazing River" ze staršího alba "Cool Mortification". Relativně pomalejší, ale rytmické a pořádně chytlavé skladby z tohoto alba jsou jako šité na to, aby rozhýbaly dav napůl i zcela nalitých vlasáčů. Po první skladbě Christopher přivítal všechny v Lampě a řekl, že tu nehráli už dva roky a také to, že se všichni můžou těšit na další album.
Třetí skladba "Mirror of Your Steps" přišla z nové desky "Unfortunately Dead" a byl to oproti prvním dvěma skladbám pořádný náhul. V tu chvíli se všem důchodcům bydlícím nad Lampou zcela jistě přemístil páchnoucí obsah dutiny břišní do pyžama a před pódium vtrhla nová vlna běsnícího davu, který až doteď postával okolo. Také další song "The Eagles You Can Have" byl z nového alba a plynule přešel v několikaminutové kytarové sólo, kterým se Christopher opravdu vytáhl. Skull hodil paličky do davu, zatímco Christopher pálil do lidí sólo a hned poté následovala další skladba. Všechny věci z posledního alba byly přímo pekelně ryché s ještě rychlejšími kytarovými sóly a dav během těchto skladeb přímo šílel. Také členové smečky nestáli při hraní jak tvrdé Y (jako jedna nejmenovaná skupina Arakain :-) ) a sami šli příkladem, jak má vypadat správné běsnění. Paul Speckmann z Americké skupiny MASTER předváděl své vousy a ačkoli se v sále našel jeden s ještě delšími, měl je i tak větší, než někteří v sále vlasy. Právě Paul uvedl anglicky sedmou skladbu "Apocrypha z Mortal Memories".
Poté zazněl song "Pacifistic Death" z nejstaršího alba "Only Our Death Is Welcome" a oproti divokým novějším skladbám to bylo zas něco trochu na uklidnění. Dévátá pecka "Bestial War" prý měla být poslední, ale každému bylo jasné, že akce ještě nekončí. Po této krátké, ale rychlé skladbě následovaly dva přídavky z připravované desky.
Jedenáctou skladbou bohužel akce skončila, ačkoli se při jejím uvádění dav hádal s Christopherem: "poslední" - "nééé, předposlední" - "poslední" - ... Se slovy "další už není" odešel Krabathor z pódia a davu zbyly dvě možnosti, jak zakončit dnešní velmi zdařilou akci - jít se domů vyspat do práce a nebo se zpít jak dobytek nahoře v baru.

Kopromaster