O minulém plzeňském koncertu britského postrockového duetu KHUDA se mluvilo poměrně dlouho. Jejich první turné po českých luzích a hájích se zapsalo tučným písmem u všech, kteří jejich vystoupení navštívili. Těšil jsem se na ně o to víc, že jejich českou zastávku jsem minulý rok promeškal. Do Divadla pod lampou přicházím v době, kdy dohrává mariánskolázeňská kapela  DRAG ME PISSED a než se stačím rozkoukat po klubu, už nastupuje plzeňský all star band  ██████.

Vtipně pojmenovaná formace, kterou vymezují široké žánrové hranice dané na jihu hnijícími brazilskými mokřady Pantanal a na severu nejdivočejšími sněhovými vichřicemi posvěcené norským black metalem, si během krátké doby stačila vydobýt statut kapely, jejíž tajemné jméno (které každý překládá jinak) je hojně skloňováno. Krom výše zmiňovaných žánrů si ve vysoké míře užijete odkazy na francouzskou screamo scénu i postrockové, noisové a ambientní plochy.

Tříkytarová plzeňská hydra ██████ tak disponuje variabilitou, kterou dokáže triviálními nástroji malovat neutěšené epické obrazy s nakažlivou atmosférou. Zamrzí jen dvě věci. Místy až příliš kolovrátkovité bicí, které v rychlejších tempech mají tendenci pokulhávat a jednolitý basový podklad, jež v mnoha místech užírá na mohutnosti a funkčnosti kapely. Zvuk ten den místy trochu splýval, nicméně mi v rámci stylu přišel zamlženější sonický opar bezproblémový a k hudbě dobře padnoucí. Na závěr tohoto setu je třeba konstatovat jedno. Tento blackmetalový bastard je pro mne nejvýraznějším zjevením na domácí scéně za poslední dobu.

Nastupuje KHUDA. Těším se. A bohužel musím říci, že po tom, co před hodinou předvedli pokérovaní výrostci z ██████, jsou KHUDA trochu nuda. Do skladeb se nedaří propašovat potřebnou dávku atmosféry a ty tak dopadají na neupravenou zeminu, kde nemají šanci vzklíčit. Materiál živě působí sice mnohem tvrději, než ze studiového záznamu, ale vytrácí se z něho emoce. Navíc mi občas dojem kazí kytarové nepřesnosti, které v případě, že se nahrávají do looperu a posléze pouští, trochu odvádějí pozornost.

Možná celý dojem z koncertu byl dán mým příliš vysokým očekáváním nebo se KHUDA trochu víc zmastili před koncertem, protože bubeník Steve Myles měl ten den narozeniny, možná jsou již neustálým koncertováním unaveni a nedokáží na koncertech předat to, co před rokem. Nevím. V každém případě hůl nad nimi nelámu, neboť nový materiál ze studia zní velmi dobře a k albu „Palingenesia“ se i zpětně velmi rád vracím.

Foto z koncertu: http://foto.mattesh.com/2012-09-07-Khuda/