OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď sa dnes objaví neznáma kapela s podtitulom "the next big thing", každý sa len pousmeje. Tento fakt si človek často ani nemá ako overiť, lebo je to prvý a posledný raz, kedy ho o danej skupine počuje. O to viac však prekvapí, keď sa vydavateľstvo trafí do čierneho a z interpreta sa skutočne stane niečo zaujímavé a originálne.
HELMET dostali od vydavateľstva Interscope v roku 1991 milión dolárov a voľnú ruku pri nahrávaní svojho druhého albumu. Aspoň sa to tak hovorí. Je však úplne isté, že svoju šancu nepremrhali.
Zo stoky hore
Debutový album "Strap It On" z roku 1990 (znovuvydaný Interscope v roku 1991) poslucháča doslova sputnal, topil v záchode, fackoval a pri záverečnej "Murder" sú priam cítiť jednotlivé tupé údery topôrka sekery. Frontman Page Hamilton si šiel po vzore hardcorových kapiel zo začiatku osemdesiatych rokov vykričať hlasivky a zvuk je tiež hardcoreovo zašumený a zahuhlaný, no nesie aj známky newyorkského noise rocku po vzore SONIC YOUTH. Albumu dominujú na jednej strane úsečné podladené riffy a strojová rytmika, na strane druhej je tu cítiť jazzový cit pre disharmónie (nečudo, veď Hamilton jazz študoval).
Napriek všetkým kvalitám, ktoré debut dosahoval, bolo v roku 1990 nemyslitelné, že by HELMET niekedy predali milióny albumov. Omyl.
Aj keď sú HELMET dnes už undergroundová kapela, ktorá po rokoch hybernácie ťaží zo svojej dávnej slávy, v roku 1992 boli pojmom aj v očiach širokej verejnosti. Na rozdiel od mnohých dnes vplyvných, no vo svojej dobe neznámych kapiel, ktoré predbehli svoju dobu, sa HELMET dostalo patričného uznania doslova v priamom prenose. Z "Meantime" sa dovedna predali viac ako dva milióny kusov.
V prvom rade punk
Hudobný disonantný teror z úvodu "In The Meantime" by bol úplne samoúčelný, keby z neho nevyšiel víťazne bubeník John Stainer, ktorého rytmický pattern je o pár taktov korunovaný ikonickým gitarovým riffom. Zvuk je o čosi učesanejší ako na debute, no na rozdiel od post-hardcorových nasledovníkov QUICKSAND, ktorí sa o rok neskôr prihlásili s prierazným a metalovo konkrétnym soundom, je "Meantime" stále v prvom rade punkovou nahrávkou, za čo môže aj producent Steve Albini (BIG BLACK BLACK FLAG).
Vrcholom nahrávky je zlovestná "FBLA II" so zimomriavkovým súbojom gitár a bicích v závere, zaujme aj polyrytmická "Turned Out", či plíživá smrť menom "Better". V "Give It" alebo "You Borrowed" predstavia HELMET novú, melodickú stránku skupiny, Hamilton vytiahne mierne apatický čistý hlasový register, a tiež prestane s gitarou chytať každú chvíľu väzbu a náhodne mlátiť do tenkých strún.
Neospevovaní
Napriek nepopierateľnej kvalite v podstate všetkých piesní je zvuk jednoliaty a všetky sú si navzájom podobné. O to viac však vynikne moment, ktorý katapultoval HELMET na výslnie. Moment, kedy sa prepisovala história alternatívneho rocku.
Najúspšenejšia skladba albumu "Unsung" nemá vzletný refrén. Má však niečo, čo človeka vytrhne z rutiny bežného konzumného počúvania hudby - môže za to úsečný stop´n´go riff v slohe, podkutý nesmierne premyslenou rytmikou. Husia koža na seba nedá dlho čakať.
Po dvadsiatich rokoch je "Meantime" album, ktorý síce zub času ohlodal a už po prvej sekunde je jasné, že nevyšiel dnes. Je ale stále nadmieru počúvateľný. Neučesanosť SONIC YOUTH, ťah na bránku od BLACK FLAG, cit pre melodiku od FUGAZI, no hlavne vnútroné napätie a rytmická košatosť z dieľne HELMET spravila z "Meantime" nadčasové dielo.
HELMET otvorili v roku 1992 dvere deriváciám rockovej hudby, ako sú post-hardcore, nu-metal, alternatívny rock/metal alebo neskôr metalcore.
Page Hamilton
- spev, gitara
Peter Mengede
- gitara
Henry Bogdan
- basa
John Stanier
- bicie
1. In The Meantime
2. Ironhead
3. Give It
4. Unsung
5. Turned Out
6. He Feels Bad
7. Better
8. You Borrowed
9. FBLA II
10. Role Model
Left (2023)
Dead to the World (2016)
Seeing Eye Dog (2010)
Monochrome (2006)
Size Matters (2004)
Unsung: The Best of Helmet 1991-2004 (2001)
Aftertaste (1997)
Betty (1994)
Born Annoying (EP) (1993)
Meantime (1992)
Strap It On (1991)
Vydáno: 1992
Vydavatel: Interscope
Stopáž: 36:51
Produkce: Steve Albini, HELMET
Studio: Fun City, NYC a Chicago Recording Company, Chicago
Dlouho mi k sobě neseděla hudba a zpěv, ale pak se to zlomilo. Skvělá deska.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.