Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď sa dnes objaví neznáma kapela s podtitulom "the next big thing", každý sa len pousmeje. Tento fakt si človek často ani nemá ako overiť, lebo je to prvý a posledný raz, kedy ho o danej skupine počuje. O to viac však prekvapí, keď sa vydavateľstvo trafí do čierneho a z interpreta sa skutočne stane niečo zaujímavé a originálne.
HELMET dostali od vydavateľstva Interscope v roku 1991 milión dolárov a voľnú ruku pri nahrávaní svojho druhého albumu. Aspoň sa to tak hovorí. Je však úplne isté, že svoju šancu nepremrhali.
Zo stoky hore
Debutový album "Strap It On" z roku 1990 (znovuvydaný Interscope v roku 1991) poslucháča doslova sputnal, topil v záchode, fackoval a pri záverečnej "Murder" sú priam cítiť jednotlivé tupé údery topôrka sekery. Frontman Page Hamilton si šiel po vzore hardcorových kapiel zo začiatku osemdesiatych rokov vykričať hlasivky a zvuk je tiež hardcoreovo zašumený a zahuhlaný, no nesie aj známky newyorkského noise rocku po vzore SONIC YOUTH. Albumu dominujú na jednej strane úsečné podladené riffy a strojová rytmika, na strane druhej je tu cítiť jazzový cit pre disharmónie (nečudo, veď Hamilton jazz študoval).
Napriek všetkým kvalitám, ktoré debut dosahoval, bolo v roku 1990 nemyslitelné, že by HELMET niekedy predali milióny albumov. Omyl.
Aj keď sú HELMET dnes už undergroundová kapela, ktorá po rokoch hybernácie ťaží zo svojej dávnej slávy, v roku 1992 boli pojmom aj v očiach širokej verejnosti. Na rozdiel od mnohých dnes vplyvných, no vo svojej dobe neznámych kapiel, ktoré predbehli svoju dobu, sa HELMET dostalo patričného uznania doslova v priamom prenose. Z "Meantime" sa dovedna predali viac ako dva milióny kusov.
V prvom rade punk
Hudobný disonantný teror z úvodu "In The Meantime" by bol úplne samoúčelný, keby z neho nevyšiel víťazne bubeník John Stainer, ktorého rytmický pattern je o pár taktov korunovaný ikonickým gitarovým riffom. Zvuk je o čosi učesanejší ako na debute, no na rozdiel od post-hardcorových nasledovníkov QUICKSAND, ktorí sa o rok neskôr prihlásili s prierazným a metalovo konkrétnym soundom, je "Meantime" stále v prvom rade punkovou nahrávkou, za čo môže aj producent Steve Albini (BIG BLACK BLACK FLAG).
Vrcholom nahrávky je zlovestná "FBLA II" so zimomriavkovým súbojom gitár a bicích v závere, zaujme aj polyrytmická "Turned Out", či plíživá smrť menom "Better". V "Give It" alebo "You Borrowed" predstavia HELMET novú, melodickú stránku skupiny, Hamilton vytiahne mierne apatický čistý hlasový register, a tiež prestane s gitarou chytať každú chvíľu väzbu a náhodne mlátiť do tenkých strún.
Neospevovaní
Napriek nepopierateľnej kvalite v podstate všetkých piesní je zvuk jednoliaty a všetky sú si navzájom podobné. O to viac však vynikne moment, ktorý katapultoval HELMET na výslnie. Moment, kedy sa prepisovala história alternatívneho rocku.
Najúspšenejšia skladba albumu "Unsung" nemá vzletný refrén. Má však niečo, čo človeka vytrhne z rutiny bežného konzumného počúvania hudby - môže za to úsečný stop´n´go riff v slohe, podkutý nesmierne premyslenou rytmikou. Husia koža na seba nedá dlho čakať.
Po dvadsiatich rokoch je "Meantime" album, ktorý síce zub času ohlodal a už po prvej sekunde je jasné, že nevyšiel dnes. Je ale stále nadmieru počúvateľný. Neučesanosť SONIC YOUTH, ťah na bránku od BLACK FLAG, cit pre melodiku od FUGAZI, no hlavne vnútroné napätie a rytmická košatosť z dieľne HELMET spravila z "Meantime" nadčasové dielo.
1. In The Meantime
2. Ironhead
3. Give It
4. Unsung
5. Turned Out
6. He Feels Bad
7. Better
8. You Borrowed
9. FBLA II
10. Role Model
Diskografie
Left (2023) Dead to the World (2016) Seeing Eye Dog (2010) Monochrome (2006) Size Matters (2004) Unsung: The Best of Helmet 1991-2004 (2001) Aftertaste (1997) Betty (1994) Born Annoying (EP) (1993) Meantime (1992) Strap It On (1991)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 1992 Vydavatel: Interscope Stopáž: 36:51
Produkce: Steve Albini, HELMET Studio: Fun City, NYC a Chicago Recording Company, Chicago
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
afro
9 / 10
Dlouho mi k sobě neseděla hudba a zpěv, ale pak se to zlomilo. Skvělá deska.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.