Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bez debat. Jedna z nejlepších postrockových desek minulého roku. Možná je můj názor ovlivněn tím, že jsem viděl koncert těchto protinožců, který mě naprosto nemilosrdně smetl (říkejte si co chcete), ale to, jakým způsobem dokáží SLEEPMAKESWAVES rozehrát partii ryze instrumentálního a emocemi nasáklého rocku, je opravdu výjimečné. Album do sebe lehce a vzdušně absorbuje elektroniku, starající se o ambientní plochy, smyčcová i klavírní intermezza nebo tanečnější pasáže. Základ samozřejmě tvoří elementární fígl všech postrockerů, kterým je citlivá práce s dynamikou skladeb. SLEEPMAKESWAVES navíc dodávají i zajímavé melodické nápady a důkladnou práci oblasti dějovosti skladeb. Občas jako bych slyšel záchvěvy odkazující někam na YNDI HALDU, jindy je citelnější příklon ke smečkám typu MASERATI, ale v žádném případě nejde o nějaké kopírování. Australani mají svůj vlastí specifický rukopis, kterým píši éterické postrockové romány o několika dějstvích a já se proto vůbec nedivím, že v současné době patří k vlajkové lodi australského postrocku, velmi rychle získávající vavříny i mimo domovský kontinent. Posuďte sami.
7,5 / 10
...And So We Destroyed Everything (2011)
In Today Already Walks Tomorrow (EP) (2008)
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.
