Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bez debat. Jedna z nejlepších postrockových desek minulého roku. Možná je můj názor ovlivněn tím, že jsem viděl koncert těchto protinožců, který mě naprosto nemilosrdně smetl (říkejte si co chcete), ale to, jakým způsobem dokáží SLEEPMAKESWAVES rozehrát partii ryze instrumentálního a emocemi nasáklého rocku, je opravdu výjimečné. Album do sebe lehce a vzdušně absorbuje elektroniku, starající se o ambientní plochy, smyčcová i klavírní intermezza nebo tanečnější pasáže. Základ samozřejmě tvoří elementární fígl všech postrockerů, kterým je citlivá práce s dynamikou skladeb. SLEEPMAKESWAVES navíc dodávají i zajímavé melodické nápady a důkladnou práci oblasti dějovosti skladeb. Občas jako bych slyšel záchvěvy odkazující někam na YNDI HALDU, jindy je citelnější příklon ke smečkám typu MASERATI, ale v žádném případě nejde o nějaké kopírování. Australani mají svůj vlastí specifický rukopis, kterým píši éterické postrockové romány o několika dějstvích a já se proto vůbec nedivím, že v současné době patří k vlajkové lodi australského postrocku, velmi rychle získávající vavříny i mimo domovský kontinent. Posuďte sami.
7,5 / 10
...And So We Destroyed Everything (2011)
In Today Already Walks Tomorrow (EP) (2008)
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
