OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nie je zvykom opomenúť čokoľvek nové od ULVER. Ak už sa u nás nedočká pozornosti ani kuriozita „Childhood´s End“, stojí za to spomenúť si aspoň na vlaňajšie DVD z Nórskej národnej opery.
Ešte stále platí, že ide o jeden z najlepšie spracovaných koncertných záznamov široko-ďaleko, ktorý je navyše obohatený o (podozrivo) výborný spevácky výkon Garma a svieži vklad hosťa Christiana Fennesza.
Výnimočne vkusný je napríklad spôsob, akým tvorcovia záznamu previazali projekciu a koncertnú zložku skrz dvojexpozíciu. Umožnili tým divákovi vnímať tri vrstvy naraz (hudbu, plátno, kapelu), čím dosiahli ten najžiadanejší účinok, aký môže mať hudobné video, a vymysleli tiež niekoľko obrazových metafor.
Veľa toho vyčaruje aj rýchly strih, ktorý sám o sebe vytvára umelý dojem, že sa toho na pódiu deje neuveriteľne veľa, a robí diváka citlivejším voči hudobnému dianiu.
Výsledkom je taký druh vtiahnutia do deja, aký sa dá naživo zažiť len málokedy. Práve preto si trúfam tipovať, že z obecenstva by ma vystúpenie ULVER veľmi nebavilo, podobne ako to niekdajšie vo Viedni. Až dobrou post-produkciou sa z neho podarilo vybrúsiť inú skúsenosť, než na akú sme zvyknutí u konvenčných produktov. Bez ohľadu na to, že výhrady voči nie celkom súrodému playlistu zostávajú.
Ak má hudobné DVD nejaký umelecký zmysel, práve sa naň pozeráte.
9 / 10
The Assassination Of Julius Caesar (2017)
ATGCLVLSSCAP (2016)
Terrestrials (2014)
Messe I.X-VI.X (2013)
Childhood's End (2012)
Roadburn (EP) (2012)
The Norwegian National Opera (DVD) (2011)
Wars Of The Roses (2011)
Shadows of the Sun (2007)
Blood Inside (2005)
Svidd Neger (2003)
A Quick Fix of Melancholy (EP) (2003)
1993-2003: 1st Decade in the Machines (kompilace) (2003)
Lyckantropen Themes (2002)
Teachings in Silence (kompilace) (2002)
Silencing the Singing (EP) (2001)
Silence Teaches You How to Sing (EP) (2001)
Perdition City (2000)
Metamorphosis (EP) (1999)
Themes from William Blake's The Marriage of Heaven and Hell (1998)
Nattens Madrigal - Aatte Hymne til Ulven i Manden (1997)
Kveldssanger (1996)
Bergtatt - Et Eeventyr i 5 Capitler (1995)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.