Pražáci MINDWORK vydali svou druhou plnohodnotnou placku těsně na sklonku loňského roku, až se mohlo zdát, že s ní ani nestihnout promluvit do všech těch žebříčků akademiků, žurnalistů, a já nevím, koho všeho ještě.

Z dnešního pohledu je však jisté, že vše podstatné stihli a (přeženu-li to) nominace na různá ocenění přibývají jako houby po dešti. Nutno poznamenat, že naprosto zaslouženě, neboť aktuálně stále jen tříčlenná skupina měla i na konci roku 2012 pytel kreativity slušně proříznutý.

Jestliže se v souvislosti s prvotinou „Into The Swirl“ nejčastěji skloňovala jména gigantů progresivního deathmetalu, jakými se v průběhu let stali CYNIC, DEATH či ATHEIST, není sebemenšího důvodu, aby se tak nedělo i v případě novinky „Eterea“.

Ke cti pražských techniků je však třeba ihned dovysvětlit, že by to tentokráte mělo být pouze ve smyslu jejich dalšího kroku ze stínu jmenovaných, k vlastnímu místu na slunci. Zkrátka a dobře, s nálepkou slušné české napodobeniny na „Etereu“ už prostě nevystačíme.

O hráčské vyspělosti souboru nemá příliš cenu polemizovat, hledáme-li však slova, která novou kolekci MINDWORK zcharakterizují co nejvýstižněji, budou to pravděpodobně  „větší klid“ a „čistota“. Ne tedy ve smyslu, že by snad kapela definitivně hodila za hlavu „hajgejnové“ kytary, svižnější tempa či pořádný chropot, z takového omylu vás vyvede hnedle rozjezdová dvojka „Perceiving The Reality“, která v hoblovaných kytarách a s havraním křikem kotouček rozjíždí, a spousta dalších skladeb, ovšem celkové vyznění novinky je prostě takové klidnější a jaksi méně obhroublé.

Kapele evidentně přestalo stačit postrkovat před sebou jen dobře zajetou progovou káru se smrťákem na bocích a začala mnohem lépe a účelněji pracovat s náladami skladeb. Samozřejmě, jak už to tak bývá, ne všem příznivcům „Into The Swirl“ bude tahle změna po chuti, neboť i mezi fanoušky techničtějšího deathu se určitě najde početná skupina konzervativců. Navíc, když ke všemu již zmíněnému musíme přihodit ještě jednu zcela zásadní věc, pro „Etereu“ typickou, a tou jsou melodie.

A právě společně s melodickými linkami a jasnými refrény, kterými skupina protentokráte nešetřila (slyšte „Mind Renewal“, z něhož dýchnou snad až FATES WARNING nejen díky textovému „Inside out and outside in...“, táhlou „Causality“ nebo třebas „Enthusiastic Waves“ s kytarovým zdobením), je nutno vypíchnout největší překvapení novinky, a tím je čistý hlasový projev zpívajícího kytaristy Martina Schustera.

Pokud se minule o jeho nesmělých pokusech (třebas v „Unrecognised Entity“) dalo jako o zpěvu hovořit spíše jen v úvozovkách, pak „Eterea“ absolutně nestrádá ani v tomto ohledu (no dobře, možná s malinkatou výjimkou úvodní kratičké „Enter Eterea“, kde v táhlých tónech úplně přesvědčivý není). Martin se rozhodně neřadí mezi hlasové uragány, ani ekvilibristy, pracuje spíše v klidnějších (no vidíte, zase jsme u toho) polohách, ale rejstříky se snaží střídat poctivě, co mu hrdlo dovolí, a nahrávku tím oživuje zcela zásadním způsobem.

Jiná situace možná nastane při živé prezentaci skladeb, to však je zcela jiný sport, pro vyznění aktuálního kompletu nepodstatný. Na nahrávce prostě nové hlasové polohy fungují.

Dobrá zpráva tedy zní, že MINDWORK po úspěchu plnotučného debutu na vavřínech neusnuli, posunuli svojí hudbu zase o kus dál, a je tak více než pravděpodobné, že by to mohli zopakovat i s jejich případným třetím kotoučkem. Těš se tedy, milý čtenáři/posluchači, nechť se mé prognózy naplní.