Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nenechte se prosím odradit hned první otázkou, ale zeptat se prostě musím. Víte co je „djent-step“ nebo „mindfuck“? Ne? Já to také nevěděl, než jsem potkal THE ALGORITHM. Podivný zparchantělý žánr přirostl ke kapele, která pro mě reprezentuje počin, na který se v metalu celkem dlouho čekalo. Pokusů tu bylo celkem mnoho, ale většinou končily tragicky. S THE ALGORITHM je tu konečně fúze, která nezní jako stupidní „didžina“ násilně domontovaná do kytarového prostředí. Konečně homogenní směs tanečních rytmů a pazvuků a nekompromisních kopáků v zajimavém a čerstvém provedení. Celé se to kroutí jako chobotnice ve smrtelné křeči, rychle se mění tvary, výrazy i rytmy. Název alba je přiléhavý. Stejně jako polymorfní kód i hudba celého alba neustále mutuje a současně zachovává původní rukopis autora, který vykazuje výjimečné spojení hravosti, ohebnosti a citu pro dynamiku.
"konečně diskometal, který mě neuráží"
Tohle je jaderná centrifuga, která s vámi hází ze strany na stranu a snaží se vám z lebky udělat šejkr na mozkové koktejly. Nepřeháním. Vážně! Experimentální math metal natlačený do šablon elektronické hudby, který trumfne většinu osmibitových nintendo-corových úleťáren. Snad krom dvou skladeb (například poněkud unylá "Warp Gate Exploit") dokázal dvaadvacetiletý Francouz Rémi Gallego, kterému živě sekunduje bubeník Mike Malyan z MONUMENTS, připravit kolekci, jež těží ze současných trendů, ale současně jde striktně svou cestou. Vytvořil konečně diskometal, který mě neuráží!
Veľmi interesantná nahrávka. Výborná spleť metalu a elektroniky s naozaj zaujímavým zvukom. Ešte viac prekvapuje informácia, že autor tohto dielka má len 22 rokov.
Gratulujem, podarila sa pekná vec.
4. ledna 2013
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
Stoky
6,5 / 10
Tak toto jsem moc nepobral. Je to kvalitní, ale není mi to souzený
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.