OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ako iste všetci viete, kanadská metalová scéna sa neodohráva len v priestore Montreal – Toronto. Živo, a k tomu poriadne temne je napríklad na západnom pobreží – BLASPHEMY vychovali slušné množstvo pekelných splodencov, a aj na kanadských prériách a ropných poliach.
WEAPON v súčasnosti pôsobia v Edmontone, provincia Alberta, a vznikli v roku 2003 v Calgary. Medzitým však zakladateľ, gitarista a vokalista Vetis Monarch pobudol aj v svojom rodnom meste, bangladéšskej Dháke, kde sa narodil ako Mashruk Huq. To okrem iného vysvetľuje viaceré arabské i hinduistické termíny v skladbách, ich názvoch či názvoch nahrávok.
Úvodné dva štúdiové počiny skupiny teda vznikli v Bangladéši, ďalšia tvorba je od roku 2005 už záležitosťou kanadskej scény. Prvé dva dlhohrajúce albumy WEAPON vyšli u oregonského vydavateľstva The Ajna Offensive, aktuálny tretí z októbra minulého roku je už vecou Relapse Records.
WEAPON sa na „Embers And Revelations“ venujú fúzovaniu death a black metalu, ktoré na západe Kanady baví viacero kapiel a každá to robí tak akosi po svojom – MITOCHONDRION sú pekelný vír z dimenzií, na ktoré radšej netreba myslieť, aby ste na seba neupriamili ich pozornosť. ANTEDILUVIAN sú black metalom ovplyvnení o dosť menej, znejú skôr ako stret INCANTATION a IMMOLATION v lovecraftovskom svete. A GYIBAAW sú pre zmenu v prvom rade pohanskí, alebo skôr domorodí, s textami z duchovného sveta i histórie Tshimshian/Gitksanov (jeden z indiánskych národov pacifického severozápadu, známych napr. totemovými stĺpmi, lovom veľrýb, dlhými plavbami pozdĺž pobrežia na lodiach takmer vikingských parametrov a vyspelým staviteľstvom z dreva), odspievanými v ich jazyku.
WEAPON v tomto kontexte predstavujú skôr klasickejší prúd, mixujúci death metal 90. rokov, povedzme MORBID ANGEL, ale aj britskú školu, hlavne BOLT THROWER v ich rýchlych pasážach, a škandinávsky black metal. Tu sa ako možné inšpiračné zdroje vynárajú v prvom rade IMMORTAL v 2. polovici 90. rokov, a DISSECTION. Tí vďaka pomerne pôsobivej melodike a bohatým aranžmánom gitár. Deathmetalová hutnosť, drvivosť, agresivita priamočiarosť i technika sa tu snúbi s blackmetalovým citom pre harmónie, skôr zlovestnú atmosféru a výrazné melódie.
Výsledkom je hudobne presvedčivý a pôsobivý, prevažne rýchlejší a prepracovaný death/black metal s vyrovnaným podielom tvrdosti, surovosti, nálady a atmosféry. Vokálne sú WEAPON predsa len skôr death metal, ten z prelomu 80. a 90. rokov, povedzme zhruba ako Vincent na „Altars Of Madness“. Zvuk je takisto mimo typického blackmetalového brúsenia a množstvo sól či vyhrávok opäť ukazuje skôr na tú mátohu s kosou. Energický, útočný, skôr melodický death metal s blackmetalovou aurou, asi tak by sa tento prípad dal uzavrieť.
Vydarená, príjemne počúvateľná syntéza klasického death metalu a severského melodickejšieho blacku s citeľnou prevahou toho prvého.
7,5 / 10
Vetis Monarch
- vokály, gitara
The Disciple
- bicie
Kha Tumos
- basgitara
Rom Surtr
- gitara
1. The First Witnesses Of Lucifer
2. Vanguard Of The Morning Star
3. Crepuscular Swamp, Unhinged Swine
4. Liber Lilith
5. Grotesque Carven Portal
6. Embers And Revelations
7. Disavowing Each In Aum
8. Shahenshah
Embers And Revelations (2012)
From The Devil's Tomb (2010)
Drakonian Paradigm (2009)
Para Bhakti... Salvation (EP) (2008)
Violated Hejab (EP) (2005)
Within The Flesh Of The Satanist (demo) (2004)
..skvelá nostalgická atmosféra..
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.