Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Milan Malík s projektom PSYCHIC nedávno zabojoval o cenu Radio_Head Awards v kategórii nováčik roka, hoci v Milanovom prípade sa vlastne o žiadnom nováčikovi hovoriť nedá. Pred rokmi hrával v skupinách LIKE FOOL, CLOUD, NATUR@L, DIVNÉ SEMENÁ a OMENS, Spolupracoval s Illusion Softworks (dnes súčasť Take2) na počítačových hrách Chameleon, Aqua: Naval Warfare, Tower Babylon, Lula Online a podobne. Má za sebou množstvo sólových albumov, zvukárskych a producentských skúseností.
Po účinkovaní v rôznych skupinách sa Milan cca. v roku 1997 rozhodol dať na sólovú dráhu a približne v roku 2001 stvoril projekt PSYCHIC. Trvalo však ešte niekoľko rokov, kým sa Milan prepracoval k súčasnej podobe svojej produkcie, ktorú ak by som mal s niečím porovnávať, tak snáď vzdialene s MESHUGGAH, ANIMALS AS LEADERS, TEXTURES a VEIL OF MAYA.
Samozrejme, nečakajte nejakú kopírku zmienených kapiel, PSYCHIC je dostatočne originálny projekt a okrem inšpirácie u vyššie zmienených kapiel z neho počuť aj schuldinerovské gitarové nálady i elektroniku.
Radšej nebudem špekulovať, či ide o progresívno-math metalový projekt alebo o psychedelickú fusion, či dokonca o djent. Je cítiť, že autor sa s muzikou hral, maznal a piloval ju do posledných detailov. Tento pristup má okrem nesporných výhod aj tú nevýhodu, že nahrávka znie miestami dosť sterilne. Aj napriek tomu ide o nadmieru zaujímavú, pestrú, ale nie prekombinovanú zmes tvrdej hudby.
Osem autorských veci z Milanovej produkcie nenudí, prináša potešenie zmenami rytmov i polyrytmov, melódií i disonancií, harmónií i disharmónií, ako aj paradoxne celkovou kompaktnosťou materiálu. Materiál sa drží skôr v strednodobých ako rýchlych tempách, no dočkáte sa aj pomalších pasáži.
Jediné, čo mi na nahrávke naozaj chýba, je spev. Akýsi pokus o vokál je počuť len v „Octopussy“. Aj pri svojom minimalizme je tento náznak zaujímavým oživením.
Záver albumu obstaráva šialený úlet vo forme remixu od Katy Perry. Úplne chorý a zároveň skvelý nápad, ktorý je grandióznou bodkou za nadmieru dobrou nahrávkou.
Podľa najnovších správ, ktoré sa ku mne dostali, si Milan Malík pozháňal ďalších hudobníkov do partie. Držím palce, pretože aktuálna nahrávka je z hľadiska prísľubov do budúcnosti viac ako nádejnou. Potenciál stačí naplno rozvinúť.
1. Samara´s Dream
2. Paranormal Cat
3. Compression Of Damage Melusine
4. Octopussy
5. Sky Trajection
6. Heretic Error Of Magnetic Forces
7. Dolly In The Christmas Blood
8. Wicker
9. Katy Perry – I Kissed A Girl (Psychic REMIX)
Píla si pořídil novou kytaru (z dálky vypadala jako osmička, ale zrak už mi pár let neslouží), do party baskytaristu (zatím?) a jeho produkce naživo, byť s asistencí mašin, se dá hodnotit jako pozoruhodná a doporučeníhodná. Alespoň o minulém víkendu při příležitosti oslav zletilosti hodonínských LIKE FOOL se PSYCHIC předvedli skvěle. Ale to jen tak na okraj.
Tohle album ukazuje, že zřejmě nejen samotná skupina, ale i vlastní jednoduše melodický deathmetalový styl se zdá značně vyčerpaný, alespoň pokud se dělá takto klišovitě, jako to předvádí současní THE BLACK DAHLIA MURDER. Hodně vlažné je to.
Obávám se, že tohle je jediná filmová verze Homéra, kterou jsem potřeboval vidět. Není bez chyb, ale tahle pomalá, temná a rozbolavělá věc dokáže zasáhnout na komoru. I proto, že vysekaný Ralph Fiennes je dokonalý Odysseus. Komorní drama o vině a PTSD.
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.