Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Delegáti hnusu a negativizmu sú späť s novým albumom, nazvaným výstižne „Abandon All Life“. Nahrávalo sa tradične v God City u Kurta Balloua, takže doska znie skvelo. Ale nie je všetko len Kurtova zásluha. Keďže do kapely medzičasom pribudol nový člen, gitarista Saba, hrá ešte traskavejšiu nálož ako na predchádzajúcom albume „Unsilent Death“.
Aj keď u kapiel tohto razenia je očakávanie hudobného progresu len zbožným prianím, NAILS sa vyvíjajú a na ich novinke je to cítiť. Okrem toho, že samotný zvuk nahrávky je tentokrát hutnejší, chlapci sa vďaka druhej gitare môžu vypraviť aj na územia doposiaľ neprebádané. Ak sa NAILS na „Unsilent Death“ vyrovnávali sa so svojimi vzormi, na aktuálnom albume sa z nich stáva kompletná kapela s vlastným výrazom.
NAILS svoj nadzvukový crust/grindcore začali hustiť staromilským a poriadne špinavým death metalom. Všimli si, že rýchle pasáže omnoho viac vyniknú, ak ich skĺbia s nápaditými kolísavými hardcorovými medzihrami. Kapela sa vo väčšej miere sústreďuje na prepracovanosť a nápaditosť riffov, takže teraz znejú o poznanie „technickejšie“ ako na predchádzajúcej doske, čoho dôkazom sú najmä pomalé intermezzá („Wide Open Wound“), plné disonantného feedbacku a mohutných stench-corových a crustových riffov.
Vokalista Tod posadil svoj spev o hodný kus vyššie, ako sme boli zvyknutí. Jeho prednes je tentokrát omnoho „štipľavejší“. Vyšinutý cirkus menom NAILS ženie vpred s ešte väčšou vervou ako v minulosti
Tešte sa na neľudské metalické d-beat-výpady, na primitívne nehumánne bleskové zabíjačky hraničiace s power violence („Tyrant“ a „Absolute Control“), na old-school-grindové prejavy zvrátenej lásky („God´s Cold Hands“ a „Abandon All Life“) alebo na prudké agresívne búšenie päsťou priamo do tváre („Cry Wolf“). NAILS sú hlavne o hrubej sile. Hudba im slúži ako sito, skrz ktoré filtrujú nechuť a frustráciu. Nenávisť ku všetkému a ku všetkým.
Ak si užívate kapely, ktoré kombinujú „starý crustový“ metal s „novým nátlakovým“ hardcorom, sludgom a grindom, lepší album ako „Abandon All Life“ momentálne nezoženiete. Aj napriek krátkej minutáži ide o vysoko návykovú a trvácnu záležitosť. NAILS sú v roku 2013 veľkým „fuck you“ všetkým trendovým kvázidrsňákom, ktorí sú nebezpeční asi ako svorka šteniatok mopslíka.
1. In Exodus
2. Tyrant
3. Absolute Control
4. God´s Cold Hands
5. Wide Open Wound
6. Abandon All Life
7. No Surrender
8. Pariah
9. Cry Wolf
10. Suum Cuique
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.