Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Staroanglický výraz „winterfylleth“ značí říjen. A fandové metalu vědí, že říjen značí rez, uvadaní, lamenty, melancholii a vzdálené šeptání přicházející zimy. Manchesterská kapela téhož názvu má zjevně ráda atmosféru podzimu a hrdě se hlásí k anglickému folklórnímu dědictví. Jejich hudba se řadí do mohutnějícího proudu black metalu, který se inspiruje jak v nůši pohanských ozev, tak v bloumavých kytarových dálavách shoegaze a post-rocku.
Třetí album kapely „Threnody Of Triumph“ je kompaktní kolekcí songů, v nichž se často zasmušilé black metalové riffy mohutně sytí snovou melodikou, vrstvenými motivy a vkusně zakomponovanými „pagan halekačkami“. WINTERFYLLETH nejsou mistry velkých zvratů. Dlouhé kompozice se často valí kupředu se zavilostí vichřice, přitom ale stále působí dostatečně vzdušně, poeticky a svým způsobem křehce. Občas sice mají tendence upadat do přílišného opakování, které by si žádalo krácení stopáže, povětšinou se ale jedná o soudržné celky, které hypnoticky vtahují dovnitř a fungují jako uzavřené chladné příběhy - někdy se posluchač po kolena trmácí blátem mokřadů, jindy vystoupí na zelený kopec a shlíží na zamlžené dálky vysočiny.
Je to zkrátka neokázalá pohanská poezie, která si vystačí bez velkých gest i teatrálního juchání kolem ohňů předků, lyrická deska, která si žádá zapojení obrazotvornosti. Ne dokonalá, ne bezchybná, ale přesto podmanivá jako sám říjen.
The Dark Hereafter (2016) The Divination of Antiquity (2014) The Threnody of Triumph (2012) The Mercian Sphere (2010) The Ghost of Heritage (2008)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2012 Vydavatel: Candlelight Records Stopáž: 63:24
Tracklist:
1. A Thousand Winters (7:14)
2. The Swart Raven (5:22)
3. Æfterield-fréon (7:35)
4. A Memorial (6:25)
5. The Glorious Plain (1:54)
6. A Soul Unbound (8:17)
7. Void Of Light (8:49)
8. The Fate Of Souls After Death (7:48)
9. Home Is Behind (6:51)
10. The Threnody Of Triumph (3:09)
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.